Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Poslední výstřely druhé světové války v Čimelicích a vítání svobody zápasy s Rudou armádou

 
sobota, 8. května 2021, 21:23

Nejen epidemie koronaviru výrazně ovlivnila sportovní život. V historii nastaly daleko horší chvíle. Třeba poslední váleční ročník 1944/45 se v důsledku vojenské situace ani nerozehrál. Spojenci poráželi německá vojska na všech frontách a bylo jen otázkou času, kdy se tisíciletá říše zhroutí.

Politické události s územními změnami zasáhly i do organisace sportu, v první řadě v kopané. Osamostatněním Slovenska byla dotčena státní liga, dalšími územními změnami divize moravsko-slezská a českého venkova. Nové poměry s hospodářskými důsledky měly vliv i na další uspořádáni soutěží, o jejichž hracích podmínkách, o jménu, ba i existenci nešlo vyslovit nic určitého.

Počátkem druhé světové války začala činnost ve sportovních klubech ochabovat. Hráči odcházeli na nucené práce do Říše, za obživou na jiná pracoviště nebo se zapojili do odboje. Diskriminací a zločiny z nenávisti procházela celá židovská komunita.

Zatímco po mnichovském diktátu se zastavil i fotbalový život, hrál se v době okupace fotbal za zavřenými hranicemi dál. Naši protektoři jsou nadšenými sportovci a budou náš sportovní výbor v budoucnu podporovat… Slíbili. Na hřišti se zapomíná na všechny útrapy, lidi spojuje a přináší občasné radosti a požitky. Soutěže probíhaly bez přestávky až do podzimu roku 1944, kdy už nebyly s blížícím se koncem války zahájeny.

„Mistrovská soutěž župy se s okamžitou platností zastavuje,“ uvedl předseda JŽF Josef Dvořák. Neznamenalo to sice absolutní nečinnost, ale o body se nehrálo. „Jako pořad pro podzimní sezónu Jihočeské župy footballové budou hráti kluby přátelské zápasy ve skupinách pod názvem Podzimní hry,” oznámila župa 4. září 1944. Šlo ale o akci dobrovolnou pro kluby v okruhu 30 kilometrů, aby se k zápasům vůbec mohly dostat.

Kapitulace německých vojsk

Pouze přátelsky se hrálo i na jaře 1945, kdy se ničivý válečný konflikt už blížil ke konci. Při březnovém náletu amerického letectva na Budějovice tragicky zahynuli Felix Nuska, útočník druhého mužstva SK Budějovice, a Stanislav Vondrášek, levý záložník budějovické Sparty.

Na konci dubna ještě sehrála Vojenská XI. SS přátelský zápas ve Lhenicích, v němž vysoko prohrála 2:7. Pak už měla jiné starosti. Nezahálely ani jihočeské kluby a připravily řadu zajímavých zápasů, ve kterých se hráči museli prokazovat legitimacemi.

Nečekaně rušno bylo i na přestupovém poli. „Footballisté stále přestupuji. Ani omezení sportovní činnosti nevadí mnohým hráčům v touze po změně dresu a klubovní příslušnosti. V dubnu bylo jihočeské župě ohlášeno 18 přestupů uvnitř župy a 13 mezižupních,“ informovala Jihočeská jednota.

Pak už přišel květen 1945 a definitivní porážka hitlerovského fašismu. 9. května 1945 se ještě střílelo na pelhřimovském vlakovém nádraží, kde příslušníci SS zaútočili na posádku pohotovostního vozidla. Fotbalisté Marathonu Dub s Kubíkem jen o vlásek unikli smrti, zbylých třináct už takové štěstí nemělo a zahynulo na prahu svobody.

Rudoarmějci napodruhé zvítězili

Konec války oslavili v Čimelicích fotbalem. Místní AFK se tam 26. května 1945 utkal s mužstvem Rudé armády. Časopisem Stadion byl považován za první poválečné utkání mezi Čechy a Rusy, ale to se odehrálo již o deset dnů dříve v Praze – Satalicích.

V Čimelicích by se v tu dobu ani hrát nemohlo, protože se tu odehrávaly poslední dozvuky druhé světové války. Z Prahy prchající esesmani tudy chtěli uniknout bolševickému nebezpečí a dostat se do amerického zajetí. Němečtí velitelé správně předpokládali, že ze Sibiře by se jich příliš nevrátilo… Na pomoc čimelickým občanům přijela jednotka americké armády z Blatné, čímž překročila dohodnutou demarkační čáru asi o 16 kilometrů a uzavřela Němcům, kteří dlouho nechtěli složit zbraně, postup směrem na jih.

Američané předali všechny zajatce sovětské armádě, která přijela až 10. května. O den později dorazil generál Ivan Serjogin, velitel 104. divize Rudé armády. V noci z 11. na 12. května došlo k podepsání závěrečných sdělení. Američané se vrátili ke Strakonicím. Rudoarmějci zahájili odzbrojování.

Na čimelické hřiště dorazila na první utkání v osvobozené zemi spousta diváků, kolem hřiště postávalo či polehávalo také mnoho rudoarmějců, z nichž někteří přijeli na koních nebo na bryčkách. Jejich kolegové ve zbrani nastoupili na hřiště s bojovou zástavou, doprovázenou samopalníky. Zazněly hymny, na improvizované tribuně usedl štáb divize i její velící generál Serjogin.

Sestava AFK Čimelice: Linhart – Kouba (čerstvě přestoupil z Mirotic), Koňas, Rejlek, Rozhoň, Průcha, Heřman, Žák, Mašík, Roubal a Línek. Zápas skončil 3:3 a večer se konala v hospodě taneční veselice. V odvetě za čtrnáct dní už vojáci vyhráli 7:2.

Pod zámkem zkoušeli americký fotbal

Vítězný mezinárodní zápas proti týmu složeného ze sovětských vojáků sehráli také v Olešníku, J. Hradci, Třeboni a dalších jihočeských městech. SK Zliv za spoluúčasti Rudé armády a všech ostatních složek veřejného života uspořádal sportovní den, jehož čistý výtěžek byl věnován vdovám a sirotkům po padlých hrdinech pražských barikád.

V září 1945 se na louce u Vltavy v Českém Krumlově hrál jeden z prvních poválečných zápasů ligy amerického fotbalu armády Spojených států a vůbec první zápas amerického fotbalu v Československu. Tehdy proti sobě stála 94. pěší divize a 22. sbor Armády USA.

V polovině června 1945 zahájila nová sezona turnajem JŽF - Jihočeským pohárem osvobození. Zpět do mistrovských soutěží se znovu hlásily kluby ze zabraného pohraničí (Sudet), které měly minimálně šestiletou nucenou přestávku.

Sport se opět rozjel na plné obrátky. Blížilo se však povinné sloučení celé tělovýchovy…

Napsal(a) Michal Průcha, Zdeněk Zuntych | Foto archiv JF
 


 

Reklamní sdělení

Reklama