Trenér Karel Krejčí před Litvou: Náš tým má vnitřní sílu
Na České Budějovice vzpomíná rád, vždyť zde před dvaceti lety hájil barvy Dynama v nejvyšší soutěži. Teď si na Střeleckém ostrově odbude soutěžní premiéru v roli hlavního kouče reprezentační jednadvacítky. Trenér Karel Krejčí, který byl před nedávnem také u historických úspěchů Plzně, věří v odolnost týmu, který mu roste pod rukama už třetím rokem… Krejčí proti Litvě věří v úspěšný kvalifikační start „lvíčat“.
Trenére, jak jste připraveni na ostré kvalifikační zápasy?
„Velmi dobře jsme v první polovině roku zvládli první společné akce a soustředění ve Španělsku a Rakousku, kde jsme narazili na kvalitní soupeře a obstáli jsme po všech stránkách. Kluci byli v tréninku i zápasech poctiví, což se odrazilo i ve výsledcích. Tři výhry a remíza naznačily, že můžeme být na dobré cestě. Ovšem ve fotbale se pohybuju dost dlouho na to, abych věděl, že dobrá příprava nic znamenat nemusí. Chleba se začne lámat až v kvalifikaci a potřebujeme se dobře odrazit hned proti Litvě.“
Hráče narozené v roce 1998 a mladší jste vedl už v reprezentační dvacítce, jak tedy vnímáte jejich vývoj?
„V týmu U20 jsme už nějakou práci odvedli, udělali jsme dobré výsledky proti top evropským týmům v soutěži Elite tournament a hodně mě těší, že teď v kategorii U21 můžu pokračovat v rozdělané práci. Osa týmu je za ty roky víceméně daná. Teď je nutné dělat všechno pro to, aby se kluci, kteří už za sebou nějaké úspěchy mají, výkonnostně posouvali. My jsme tady od toho, abychom hráče naladili a vytvořili jim stoprocentní servis směrem k přípravě a zápasům.“
Je možné zmínit hlavní přednost současné jednadvacítky?
„Už mnohokrát se mi potvrdilo, že kluci mají charakter. Oni už na reprezentační scéně dokázali dost, postoupili na dva evropské šampionáty, dařilo se jim i ve dvacítce proti silným soupeřům, takže jejich motivace v jednadvacítce je jasná: zahrát si dohromady na třetím velkém turnaji. Neříkám, že v tom týmu jsou samí dokonalí fotbalisté, ale fungující parta v mnoha případech může být víc než soubor individualit. Kluci si uvědomují, že v kategorii U21 jde o hodně, účast na EURU může být velkým momentem jejich kariéry. Nás všechny nás žene dopředu touha být v Maďarsku a Slovinsku mezi nejlepšími.“
Jednadvacítka v minulosti patřila k výkladní skříni českého fotbalu, může současný výběr jít ve stopách týmů, které dosáhly na finálové účasti či dokonce výhru na ME?
„Několik kluků má velmi dobře našlápnuto už teď, Michal Sadílek hraje pravidelně v Eindhovenu, Alex Král s námi třeba ještě neabsolvoval žádnou akci, protože se během jara už díky výkonům ve Slavii prosadil až do reprezentačního áčka… Ale máme tam i další šikovné hráče, kteří se už ukazují v lize. Hráči už mají přechod z dorostenecké kategorie za sebou a teď musí začít prokazovat, že si zaslouží i velké role mezi dospělými. Je nutné stabilizovat výkonnost: často vídám, že na jeden reprezentační sraz dorazí v super formě, pak v klubu vypadnou ze sestavy a za měsíc je všechno jinak. Já si přeju, abychom udrželi laťku nahoře, protože v kvalifikaci se každé zaváhání může vymstít.“
Kvalifikace pro jednadvacítku začíná v Českých Budějovicích, kde jste v závěru své hráčské kariéry okusil i nejvyšší soutěž. Co pro Vás znamená návrat na Střelecký ostrov?
„Moc se sem těším, strávil jsem tady pěkné roky a poznal řadu výborných lidí a kamarádů, s nimiž dodnes udržuju kontakt. Ty vzpomínky jsou přece jenom ale trochu smíšené: když jsem přicházel z Příbrami, Budějovice zrovna padaly do druhé ligy a nám se vzápětí pod trenérem Tobiášem povedlo vrátit do města nejvyšší soutěž. Horší bylo, že jsem si později vážně zranil koleno, což v podstatě znamenalo konec mého hraní na té nejvyšší úrovni. Na druhou stranu to byl start jiné životní etapy: po boku místní legendy Jirky Vlčka jsem totiž začal trenérsky pomáhat u B týmu i staršího dorostu a zblízka tak sledoval začátky velkých kariér Tomáše Sivoka nebo Davida Lafaty, se kterými jsme o mnoho let později u reprezentačního áčka slavili postup na velké EURO do Francie. Takže díky Dynamu jsem začal brát trénování vážně a našel jsem se v něm.“
Jaký vzkaz máte pro místní fanoušky před kvalifikačním startem s Litvou?
„Budějovice byly vždycky sportovní město a na Dynamu jsem zažil zápasy v super atmosféře. Před rokem jsme tady s dvacítkou v závěru vydřeli cennou remízu s Anglií 1:1 a byla tady snad třítisícová návštěva, což bylo na přátelský zápas skvělé číslo. Dynamo je zpátky v lize a vstup do soutěže se mu podařil, takže fanoušci by tady měli být hladoví po dobrém fotbale. Nám jde o hodně, vstupujeme do kvalifikace a potřebujeme se o domácí prostředí opřít.“
