Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Sedmdesátník Jiří Krauskopf nemá čas stárnout. Opět se vrhl do trénování mládeže

 
pátek, 8. září 2023, 22:56

Trhové Sviny – Plný svěžesti a elánu oslavil minulou sobotu sedmdesáté narozeniny někdejší útočník a fotbalový trenér Jiří Krauskopf. Zatímco někteří již v tomto věku sledují fotbal jen z povzdálí, jubilant se stal čerstvě trenérem mladší přípravy Slavoje Hrdějovice.

V sedmdesátých letech minulého století byl útočníkem dorosteneckého týmu českobudějovické Igly, který v roce 1972 senzačně získal titul mistra České republiky. Ve federálním finále pak Igla podlehla Slovanu Bratislava a stala se tedy vicemistrem ČSSR.

Už je tomu více než padesát let, Krauskopf si ale z památné sezóny pamatuje dopodrobna každý detail. Aby ne, v době padesátého výročí od zisku dorosteneckého titulu, to znamená vloni, si bývalý hráč Igly dal tu práci a vydal knihu s názvem Mistry navzdory. V ní mapuje právě úspěšnou sezónu, ve které dorostenci Igly ovládli finálový turnaj v Ústí nad Orlicí.

Jiří Krauskopf a jeho tehdejší spoluhráči zapátrali v paměti a své vzpomínky vydali v unikátní publikaci. Vzpomínání jim usnadnila kronika, kterou autor knihy pečlivě vedl, a novinové články, které si hráči Igly vystřihovali. Nešlo pouze o to sepsat text, pracné samozřejmě bylo i dostat vzpomínky ke čtenářům.  „Na stará kolena jsem se stal autorem knihy. To, že spatřila světlo světa, to nebylo zadarmo,“ je Jiří Krauskopf hrdý na svoje dílo.

Po konci hráčské kariéry se Krauskopf stal trenérem. Na podzim roku 1991 vedl v deseti utkáních místo odvolaného trenéra Kotrby prvoligové Dynamo České Budějovice. Hned na úvod ho čekal přetěžký úkol, neboť černobílí hráli na Letné s pražskou Spartou. „Bylo to moje první setkání s panem Berbrem...,“ vzpomíná tehdejší trenérský debutant v první lize. „Od sedmé minuty jsme hráli v deseti lidech. Pak si proti nám vymyslel penaltu, kterou Sparta sice nedala, z následného rovněž vymyšleného rohu už ale dala gól. Prohráli jsme 1:3,“ líčí Krauskopf nyní již s úsměvem na tváři na svůj první ligový zápas v pozici trenéra.

Když jeho téměř půlroční angažmá u prvoligového áčka skončilo, vrátil se Jiří Krauskopf k dynamácké mládeži, jejímž byl šéftrenérem. „S mladými mě to bavilo, u nich vidíte zlepšování. Práce s dospělými je o něčem jiném,“ říká Krauskopf, který si zatrénoval i v Rakousku, ve Vimperku či doma v Trhových Svinech.

Fotbal poznal snad ze všech stran, jako hráč, trenér i funkcionář. Byl předsedou Krajského fotbalového svazu, místopředsedou Komise mládeže ČMFS a výborné organizační schopnosti prokázal i při pořádání mamutího mládežnického turnaje Budweis cup, kdy do jihočeské metropole mířily týmy z téměř všech koutů zeměkoule. Inicioval zavedení tzv. hokejového střídání u žáků a stál za projektem Škola mladých rozhodčích, který se uchytil po celé republice.

„Nejvíc mě bavilo trénování, protože je nejpestřejší. Pohyboval jsem se venku na čerstvém vzduchu, zároveň jsem ale byl i funkcionářem, musel jsem sledovat hráče, komunikovat s rodiči, shánět sponzory a tak dále,“ vypráví Jiří Krauskopf, jenž byl téměř 12 let ředitelem Gymnázia olympijských nadějí v Českých Budějovicích. Jako jeden z mála byl za práci pro olympijské hnutí přijat za čestného člena Českého klubu olympioniků.

Elán mu nechybí ani v sedmdesáti letech, a pokud byste si mysleli, že tráví čas u televize, mýlili byste se. Slovo nuda nezná ani náhodou. „Myslíte, že mám nějaký volný čas?“ ptá se čerstvý jubilant a jmenuje celou řadu aktivit, mezi nimiž je například i činnost průvodce.

Krauskopf také pomáhá trenérsky i organizačně s kempy Jihočeského fotbalu. Největší radost má ale z vnuka Ondry, kterého začal trénovat v nově utvořené hrdějovické přípravce.

Oslava sedmdesátých narozenin proběhla hospůdce u Kadleců v Hrdějovicích. „Jestli se oslava vydařila nebo ne, to musí říct hosté. Jídla bylo dost, takže hlad snad neměli, a k pití si také mohli objednat, co chtěli,“ doufá oslavenec, že byli všichni spokojeni.

Napsal(a) Michal Havelka | Foto Michal Průcha
 


 
Reklama