Bohuslav Vojta slaví sedmdesátiny. V kariéře měl smůlu na zranění

V sedmdesátých letech minulého století byl členem úspěšného týmu Igly České Budějovice, který v roce 1972 vybojoval titul dorosteneckého mistra ČSR. S fotbalem však začínal jako čtrnáctiletý kluk v rodném Kamenném Újezdě, do Igly ho v sedmnácti přivedl trenér Ryneš.

Největším zážitkem pro Bohuslava Vojtu, který hrával coby obránce či defenzivní záložník, bylo vítězství nad Ostravou ve finálovém turnaji v Ústí nad Orlicí, kde byly soupeřem dorostenců Igly ještě Teplice.

Na vojně v Žatci si ho pak vyhlédla prvoligová Škoda Plzeň a poté, co Bohuslav Vojta svlékl zelenou uniformu, zamířil do Štruncových sadů, kde nasbíral 56 prvoligových startů.

Hned při svém prvním ligovém startu, 5. října 1974 v Brně, si dokonce připsal svojí jedinou ligovou trefu. S roční přestávkou a hostováním v ČSAD Plzeň nastupoval za dnešní Viktorku až do roku 1981. Následně zamířil do Liberce.  Pod Ještědem strávil rok a půl, pomohl vykopat druhou ligu a našel si tam životní partnerku, s níž to společně táhne již 40 let. Kariéru končil ve Velešíně, kde našel druhý domov a zaměstnání v Jihostroji.

Ve slibném rozletu ho však limitovala častá zranění, kvůli nimž sledoval své spoluhráče na trávníku často jen z lavičky. Ve třiadvaceti podstoupil první operaci. Pod „kudlu“ musel celkem čtyřikrát.

Přesto na působení na západě Čech Vojta rád vzpomíná. „V sezónách 1974 - 1976 tam hráli vynikající fotbalisté jako Josef Čaloun, Petr Uličný nebo František Plass. Byli to skvělí kluci, mezi které jsem dobře zapadl. Rád vzpomínám i na trenéry Svatopluka Pluskala a Tomáše Pospíchala,“ zavzpomínal Bohuslav Vojta v knize Mistry navzdory, která vyšla minulý rok při příležitosti padesátého výročí slavné sezóny, ve které se blýskli mladíci Igly ziskem republikového titulu.

A na Bohuslava Vojtu nezapomněli ani v Plzni, i když toho za Škodovku kvůli častým zraněním moc nenahrál. Při příležitosti jeho významného životního jubilea ho Plzeňští pozvali do západočeské metropole na tradiční každoroční setkání, které proběhlo v pátek 26. listopadu. „Chtěli jsme to oslavit, ale bohužel to nevyšlo. To jsem byl opravdu smutný, skoro jsem to obrečel,“ lituje Bohuslav Vojta, že se srazu s plzeňskými kamarády nemohl tentokrát zúčastnit.

Odložit musí i oslavy v rodinném kruhu. „Hlavní je, abych se dal po zdravotní stránce do pořádku. Musím věřit, že to bude dobré,“ zůstává oslavenec optimistou i na nemocničním lůžku.

Na dědu netrpělivě čekají i jeho dva vnuci, kteří se jmenují příznačně Bohouš a Vojta. Oba chlapci hrají fotbal a pravidelně jezdí na kempy Jihočeského fotbalu, kde se jim věnují bývalí Vojtovi spoluhráči z dorostu Igly Ladislav Bernát (69) s Jiřím Krauskopfem (70). „Teď jsou kluci nešťastní, protože jinak s nimi absolvuji všechny kroužky a fotbaly. Říkají mi, dědo, přijď už,“ těší se Bohuslav Vojta, až bude z nemocnice opět doma mezi svými blízkými. 

K četným gratulantům se přidává i redakce Jihočeského fotbalu.