Osek zabral v poslední třetině podzimu

Tři kola do konce podzimu měl Osek pouze osm bodů a náskok na poslední příčku pouhé dva body. Až na konci zabral naplno a vzal sestupové příčky úprkem. „Po výborných výsledcích v přípravě jsme do sezóny vstoupili dost nešťastně. Hned v úvodu se dlouhodobě zranili Jiří a Petr Balouškové, a když se přidala další menší zranění či pracovní absence, tvoření sestavy byla velká alchymie. Často se v základu objevili dva i tři dorostenci nebo hráči B týmu. Postupem času si to začalo sedat, což se projevilo v závěru podzimu,“ hodnotí první polovinu, v jejímž závěru uhrál Osek z pěti utkání jednu remízu a tři výhry po sobě.

„Moje představy byly určitě jiné, ale vzhledem už k zmíněným okolnostem odpovídá umístění naší aktuální sportovní formě,“ nebere přezimování na dvanácté příčce jako neúspěch. „K úplné spokojenosti mi chybí pět zbytečně ztracených bodů a tím pádem umístění v polovině tabulky,“ dodává, co mu chybí do ideálu.

Na hřištích soupeřů se Oseku dlouho nedařilo. Překvapil až remízou v Milevsku a při posledním venkovním střetnutí vítězstvím na Hluboké. „Utkání doma – venku. Ano, ten rozdíl byl markantní – čtyřikrát bůra z venku není dobrá vizitka naší defenzivní činnosti. Naopak pět zápasů v závěru sezóny mělo kvalitu,“ těší Voříška rapidní zlepšení na konci půlsezony.

V oseckém mužstvu mohl spoléhat na několik opor. „Stabilní výkonnost si udržuje brankář Chaluš, výborně začala později fungovat stoperská dvojice Blažečka – Krejčí. Rychlost a přímočarost potvrdil krajní záložník Hosnedl, uprostřed se neztratil dorostenec Hoch. V závěru se střelecky prosadil Říský. A tak bych mohl jmenovat ostatní osecké hráče. Každý z nich přispěl v zápasech něčím pozitivním,“ chválí všechny svěřence. Dokonce i Jaroslav Voříšek si připsal jeden start. Výhru 2:0 na Hluboké si vychutnával přímo na trávníku, když naskočil do hry v posledních dvou minutách.

Jaroslav Voříšek, jenž působil v Blatné, Písku, Strakonicích a Sušici, patří k těm, kteří se přiklánějí k názoru, že kvalita krajského přeboru stoupla. „Díky spadnuvším exdivizionářům je soutěž zajímavější, k dlouhodobě silné Soběslavi přibyly i zkušené Čimelice a Protivín,“ míní osecký kouč. Na hřištích si všiml několika individualit. „Osobnosti? Určitě Hegenbart v Čimelicích, Hrbáč v Rudolfově, Prášil v Protivíně, Kosobud v Želči, líbila se mi dvojice Červenka – Jirkovský v Olešníku, a spousta dalších včetně oseckých hráčů.“

Do zimní přípravy naskočí Osečtí v polovině ledna 2017. „Máme velkou výhodu v podobě haly, takže velkou část hrubé přípravy absolvujeme v suchu a teple. Na začátek února plánujeme soustředění v Sušici, kde jsou pro tyto potřeby ideální podmínky,“ říká k programu v zimních měsících. S příchody a odchody to nebude v kabině Oseku příliš horké. „Žádné velké změny neplánujeme, i když bych rád pro jarní část kádr posílil.“

Plány do jara mají v Oseku jasné. „Navázat na úspěšný závěr podzimu, nemít záchranářské starosti a bavit fotbalem sebe, naše fanoušky a všechny, co se kolem oseckého fotbalu pohybují,“ uzavírá Jaroslav Voříšek.