Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Rok 1950: „Ševci“ mistry jižních Čech

 
středa, 9. prosince 2020, 20:30

Vynikající mužstvo dali v roce 1950 dohromady v Sezimově Ústí. Pod názvem Sokol Kovosvit kopalo I. A třídu Husitského sokolského kraje, což byl vlastně přebor tehdejšího Českobudějovického kraje. Připomeňme si jeho účastníky – kromě Sezimova Ústí tu najdeme ČSSZ Tábor, ČSD Tábor, Sokol Písek, Fezko Strakonice, Jindřichův Hradec, Loučovice, Volyně, OD (dříve Stadion) České Budějovice, SKP Rovnost (dříve Meteor) České Budějovice, Vodňany a Suché Vrbné. Startovaly i dvě armádní jedenáctky - VSJ Žižka Tábor a VSJ Otava Písek. A tuhle soutěž vyhráli právě „ševci“ ze Sezimova Ústí!

Už na jaře (hrálo se „sovětským systémem“ jaro – podzim) si vedli znamenitě. Hned na úvod, v dubnu, rozmetali v domácím prostředí na Baťově“ Suché Vrbné 8:0 a na Svépomoci porazili v sousedském derby domácí ČSSZ Tábor 3:1. To byl start snů…

Vydařené jaro

Celkově na jaře vybojovali „ševci“ osm vítězných utkání – kromě výše zmíněných vyhráli i v Loučovicích, nad Sokolem Písek, na půdě OD ČB, doma nad VSJ Tábor, v Jindřichově Hradci a v posledním utkání jara ve Volyni.

Jeden bod za remízu si připsali doma se Strakonicemi, s Vodňany a v boji o vedení v tabulce s SKP Rovnost ČB.

Nestačili doma na ČSD (původně Viktoria) Tábor a prohráli 1:3, což bylo pro tisíc diváků zklamáním. Padli i v Písku na hřišti VSJ Otava.

Na vedoucí SKP ČB tedy „ševci“ ztráceli po polovině odehraných utkání jediný bodík. A to bylo hodně nadějné.

Podzim zahájili kanonádou

Přesněji - výhrou 6:1 doma nad Volyní.  Potom vyhráli 5:2 v Suchém Vrbném a doma zdolali v derby ČSSZ Tábor 2:1. A když na „Sezimák“ nedorazilo mužstvo Loučovic, připsali si „ševci“ kontumační výhru 3:0. Vítězné tažení Kovosvitu dál pokračovalo výsledkem 1:0 ve Strakonicích. Tedy na úvod pět utkání a plný počet 10 bodů! Poprvé „ševci“ nevyhráli v Táboře, na Blanickém předměstí remizovali s domácím mužstvem ČSD 1:1.

Dál už jen válcovali…

A to každého, kdo se jim postavil. Ze hřiště Sokola Písek přivezli dva body za výhru 3:1, doma smetli OD České Budějovice 9:0, u Jordánu rozstříleli poměrem 8:1 VSJ Tábor. Kdo zastaví „ševce“, ptaly se jižní Čechy. Vojáci z Písku v dalším kole to nebyli, ti následně prohráli v Sezimově Ústí jednoznačně 0:4.

Vodňanská horká krev

Pak zajížděl Sokol Kovosvit, jako jasný favorit, do Vodňan. V 58. minutě tam podle očekávání vedl 2:0. To ovšem neunesli někteří horkokrevní domácí diváci a vtrhli na hřiště. Sudí Jankovský vzápětí mač předčasně ukončil a „ševci“ si po zasedání řídící sekce připsali druhé kontumační vítězství 3:0 v tom roce.

Jindřichův Hradec vyřídili potom poměrem 8:0 a čekal je „zápas podzimu“. Poslední utkání celé soutěže!

Tým SKP Rovnost České Budějovice v půli soutěže vedl tabulku a chtěl doma nad „ševci“, na jejichž hřišti remizoval, samozřejmě vyhrát. Ale nevyhrál. Naopak – byl poražen.

Triumf v psím počasí

Tento klíčový, ostře sledovaný mač, který vynesl Sezimovu Ústí titul přeborníka I. A třídy Husitského sokolského kraje, popsal přímý účastník, hráč Kovosvitu pan Áda Kovařík: „Hrálo se U plynárny, kde předtím kopal SK ČB první ligu. Bylo psí počasí a velmi těžký terén. A nám se podařilo vstřelit čtyři branky! Dvě vsítil náš kanonýr Tomšíček, dvě další střelec Kučera. Hned po skončení zápasu přijal náš trenér Jochman gratulaci od funkcionářů krajského svazu k titulu jihočeských přeborníků.“

Cesta z krajského města zpět na „Sezimák“ byla tehdy hodně veselá…

Na podzim ztratili jediný bod

Celková bilance „ševců“ byla ve skončené sezóně mimořádná. Sehráli 24 utkání. Dvacetkrát vyhráli (z toho dvakrát kontumačně), čtyřikrát remizovali. Sklonit se museli jen dvakrát – doma před ČSD Tábor a v Písku před tamější VSJ Otava.

V podzimní odvetné části I. A třídy vyhráli, co se dalo – remízou v Táboře ztratili jen jeden jediný bodík!

Zápis do análů

A kdo se o prvenství Sokola Kovosvit zasloužil? Pod vedením trenéra Jochmana brankář Míka a hráči Cífka, Čížek, Dokoupil, Dujka, Hůlka, už zmíněný Kovařík, Kučera, Nekola, Pecháček, Špaňhel, Tomšíček, Tříska a Tůma.

Abychom nezapomněli – klubový srdcař Áda Kovařík se později stal trenérem a věnoval „ševcům“ na úseku mládeže velký kus svého fotbalového života.

Třetí nejlepší jihočeský tým

Aby byla informace úplná, dodejme, že I. A třída byla v roce 1950 až čtvrtou nejvyšší soutěží. Vyšší soutěže hrály na jihu Čech tehdy dva týmy.

SK JČE (dnes Dynamo) České Budějovice válel ve II. lize pod tehdejším názvem Celostátní mistrovství II.

ČSSZ (dnes FC) Písek startoval ve třetí nejvyšší třídě pod názvem Oblastní soutěž.

Sokol Kovosvit Sezimovo Ústí tak byl fakticky třetím nejlepším mužstvem na jihu Čech.

Úspěch starý sedmdesát let

Od té doby se v Sezimově Ústí samozřejmě mnohé změnilo. Hřiště „na Baťově“ dávno ustoupilo nové výstavbě. „Ševci“ pak na nějaký čas museli hrát své domácí zápasy v Táboře, než byl roku 1957 uveden do provozu nový areál „na Soukeníku“. To už oddíl fotbalu čtyři roky vystupoval pod novým názvem Spartak Sezimovo Ústí.

Přišly i chudší roky, hrála se sice I. A třída, ovšem jako až šestá soutěž v systému československého fotbalu. Hrál se také krajský přebor… Dobře a dokonce výborně!

Po půlstoletí postup do divize

V sezoně 1999/2000 se totiž Spartak Sezimovo Ústí stal opět přeborníkem jižních Čech. Vyhrál devatenáct utkání, pětkrát remizoval a jen šestkrát prohrál.

Přesně půl století po shora popsaném triumfu Sokola Kovosvit se poprvé v historii klubu dostavil postup do divize a „ševci“ se mohli těšit opět na mistrovské derby se sousedním Táborem.

Tehdy tým vedli trenéři Doutnáč a Škarda. Titul vychytali brankáři Mrzena, Dařena, Hovorka. A vykopali jej zadáci Míka, Vesecký, Břenda, Kačer, Radosta, Toncar, Štuk, Doubek, Petřík, Kopřiva, Rybák, Studenovský; záložníci Mrázek, Jelen, Dlouhý, Elsner, Kolací, Práger, Čech, Dvořák, Kolář, Doutnáč; útočníci Kubatý, Císař, Novák, Staněk, Leibl, Mrva a Michalovič.

Na popsané úspěchy sezimovoústeckého fotbalu před sedmi a dvěma desetiletími navázal A-tým v sezoně 2009/2010 prvenstvím v ČFL, postupem do II. ligy a následným 9. místem v ní.

V dalším ročníku II. ligy už „ševci“ vystupovali pod novou hlavičkou FC MAS Táborsko.

Napsal(a) Aleš Pivoda | Foto FC MAS Táborsko
 


 

Reklamní sdělení

Reklama