Mezi dorostenci Roudného jsem pookřál, říká oslavenec Jiří Vlček

Prý se cítí stejně, jako když mu bylo třicet. Chodí do práce a trénuje, na tom se podle jeho slov nic nezměnilo. „To víte, když vstanu ráno z postele, už se necítím stejně jako ve třiceti. Duchem se ale cítím stále mladý,“ uvádí na pravou míru jubilant.

V současné době se Vlček jako trenér věnuje roudenským dorostencům a připouští, že už to není tak náročné, jako když v mladším věku trénoval Dynamo. Jeho rukama prošli takoví fotbalisté jako Drobný, Poborský, Kladrubský a řada dalších hráčů, kteří se výrazně prosadili na českých trávnících.

Ovšem i v Roudném jsou talentovaní fotbalisté, o kterých možná ještě v budoucnu uslyšíme. „V uplynulé sezoně jsme sice neobhájili v divizi loňské prvenství a skončili jsme uprostřed tabulky, do nadcházející sezóny ale hledím s optimismem, protože kluci, kteří se vloni v soutěži otrkávali, jsou zkušenější a mohli by to letos prokázat,“ věří trenér Vlček.

Těší ho, že pět hráčů, které v minulosti v dorostu trénoval, se prosadilo v roudenském áčku a významně přispěli k postupu Malše do krajského přeboru. „Je to výborná práce trenérů Cepáka a Rezka,“ chválí Jiří Vlček své klubové kolegy.

Část své dovolené obětoval svým mladým svěřencům, s nimiž absolvoval domácí soustředění, jinak se ale nikam nechystá. „Zrovna mi v účtárně říkali, že mám ještě třicet dnů, tak si je postupně vyberu. Nikam ale nepojedu, za čtrnáct dní už stejně začíná soutěž,“ říká s úsměvem Vlček.

Na hru, při níž se hráči honí po trávníku za kulatým nesmyslem, myslí i v létě. Fotbal je pro něj vším. Dokáže ho vyčerpat, zároveň ho ale nabíjí novou energií. „Přiznám se, že když jsme před čtyřmi roky dělali s Romanem Lengyelem v Dynamu juniorku, nedařilo se nám a byl jsem z toho otrávený. Po přechodu do Roudného se to ale změnilo. Mezi dorostenci jsem pookřál a už se na ně zase těším. V Malši nejsem pod takovým tlakem a je tu skvělá parta,“ pochvaluje si Vlček.

Práce v areálu na Složišti jej stále naplňuje. „Byl jsem u toho, když se Složiště budovalo, je to jako moje dítě. Když jezdím se sekačkou po hřišti, mám z toho radost, jak zdejší areál funguje,“ říká čerstvě 75letý Jiří Vlček.

K zástupu gratulantů se ještě jednou připojuje i naše redakce.