Zapomenutý husarský kousek táborského béčka

Fanoušci vojenského oddílu u Jordánu drželi rezervě do závěrečných kol palce hlavně proto, že A-tým Dukly hrál v tom ročníku ve II. lize mizerně. Na konto si připsal jen 11 hubených bodíků a jako beznadějně poslední zahučel dolů do přeboru. Jenže úspěšné béčko naopak postoupilo, a tak se na stadionu Míru II. liga hrála v příštím ročníku zase. A moc dobře!

Je třeba upřesnit, že tehdy byly krajské přebory hned třetí nejvyšší soutěží. Na čelní příčky jihočeského přeboru si tehdy brousily zuby Igla ČB, Slavoj ČB a výborný tým dali dohromady i v Rudé hvězdě Volary. Ale béčko táborské Dukly všem vypálilo rybník. Hrálo nejlepší fotbal, sedmnáctkrát vyhrálo, pětkrát remizovalo a jen čtyřikrát odešlo ze hřiště poraženo. Suma sumárum, bylo z toho při skóre 72:32 zasloužené prvenství, o čtyři body před druhou RH Volary. Archiv dokládá i složení mužstva krajských přeborníků – brankář Kameník (v civilu SU Teplice) a v poli Man (Sp. Vlašim), Savko (VŽKG), Vaculík, Bednárek (Jablonec), Mádr (Dubnica nad Váhom), Rokošini (Jednota Košice), Malý, Bílek (Sp. Ústí nad Labem), Mašita, Školík (Jednota Trenčín). Jediným Jihočechem v týmu byl tenkrát Liška (Dynamo ČB).

Do civilu odešli po skončení vítězné sezony Kameník, Bednárek, Mašita a Školík. Ostatní čekal ještě jeden vojenský rok na jihu Čech, a ten Dukla Tábor absolvovala ve II. lize – skupině B. Tam si to rozdala se soupeři z velkých dálek, třeba s Třincem, VŽKG (nyní Vítkovice), Otrokovicemi, Uherským Hradištěm, Gottwaldovem (dnes Zlín), Fatrou Napajedla a dalšími. Ovšem vhodně doplněné mužstvo jihočeských přeborníků se dálek ani soupeřů rozhodně nezaleklo a skončilo v těžké „česko-moravské“ konkurenci na znamenitém 6. místě!

A jen na okraj – mladíci v zeleném dostali u Jordánu znamenitou fotbalovou školu. Takže Kameník si po vojně zachytal v Teplicích 1. ligu, tu si zahráli i Savko v Bohemce či Školík v Trenčíně. Další dukláci se pak stali oporami civilních druholigových mužstev.

Často se teď mluví o tom, že Dukly, VTJ i RH měly svůj smysl a že dnes chybějí. Ale dějiny se nedají zastavit. Ani ty fotbalové…