Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ani nebyl čas slavit, druhý den se šlo do práce, směje se neprůstřelný gólman Katovic Tomáš Švehla

 
pátek, 10. května 2019, 22:14

Volba Muže kola nebyla náhodná. Brankář Katovic Tomáš Švehla (29 let) předvedl ve šlágru s Olešníkem několik skvělých zákroků a měl zásadní podíl na těsném vítězství s lídrem jihočeského přeboru. Posedmé udržel nulu na kontě. „A doufám, že nebyla poslední,“ řekl k výtečné bilanci, kterou hodlá ještě vylepšit. Mezi katovickými tyčemi stojí již osmým rokem.

S jakým cílem jste šli do šlágru kola? Počítám, že jste se chtěli před diváky předvést.
V Katovicích máme sebevědomé mladé kluky, kteří chtějí vyhrát každý zápas, a proti Olešníku tomu nebylo jinak. Vše bylo umocněno tím, že jsme hráli doma, kde máme vynikající fanoušky, před kterými jsme se chtěli předvést a zvítězit.

Očekávali jste tak vysokou návštěvu? Zažil jste někdy podobnou?
V první řadě bych chtěl říci, že jsme velice rádi za každého diváka, který se přijde podívat na fotbal do Katovic. V minulosti byla super návštěva na Jankov a Soběslav a troufnu si říci, že takovou návštěvu nikdo nečekal. Já před zápasem tipoval 500 diváků, přišlo jich 731, což je super a každému patří velké díky, jelikož na této úrovni to hrajeme především pro diváky.

V podobných utkáních moc gólů nepadá. Je těžké udržet koncentraci po celých devadesát minut?
Snažil jsem se koncentrovat po celý zápas a pomoci obraně v moment, kdy to nejvíce potřebuje. To si myslím, že se povedlo a tak by to mělo být v každém zápase.

Co jste říkal průběhu zápasu? Jak to vypadalo z branky?
Olešník je právem na prvním místě soutěže, hraje kombinační fotbal založený na neustálém pohybu hráčů a díky tomu si vytváří dostatek šancí ke skórování. Myslím, že první poločas jsme měli více ze hry my a druhý poločas to byl spíše Olešník, který určoval tempo hry. Řekl bych, že od obou týmů to byl divizní výkon s tím, že vyhrál ten šťastnější.

Výsledek svědčí o dobré práci obou obran. Pomohli spoluhráči více než jindy?
Potkaly se obrany s nejmenším počtem obdržených branek v soutěži, to už byl jeden z ukazatelů, že branek moc neuvidíme. Spoluhráči mi pomáhají každý zápas. Nyní si myslím, že jsem jim to trochu vrátil. Už se nějaký pátek známe a víme, co od sebe očekávat. V tom si myslím, že je položen hlavní základ toho, že to funguje.

Kdy vám bylo během středečního zápasu nejvíc ouvej?
Osobně preferuji zápasy, kdy je člověk pořád v centru dění. Ale kdybych měl zpětně hodnotit zápas, tak asi největší šanci měl Lafi ke konci prvního poločasu. To běžela 40. minuta a on se ocitl úplně sám za obranou. Naštěstí to trefil tak, že jsem stihl míč reflexem nohou vykopnout. Poté tam bylo ještě dost práce, ale tohle jsem bral jako největší šanci Olešníka.

Udržel jste už sedmou letošní nulu. Když se za nimi ohlédnete, která byla nejtěžší?
A doufám, že ne poslední. Velice důležitou nulu považuji tu v Lomu, Třeboni a nedávno v Protivíně.

Kdo je u vás v kabině pokladníkem a kolik vypsal na Muže kola?
Pokladníkem je Karel Cibulka. Už hlásil, že mě nemine všimné za pozvánku na zápas s Olešníkem a za Muže kola určitě nějaký sazebník taky máme.

Den vítězství jste oslavili vítězstvím. Byl na oslavu vůbec čas?
Dali jsme si společnou večeři a většina kluků odjela domů. Samozřejmě v týmu máme i podnikatele nebo školáky, kteří si večerku určili sami, a co jsem slyšel, tak slavili i za nás chybějící až do ranních hodin.

Jak jde skloubit práce s amatérským fotbalem? Stíhá člověk pak další věci?
Pro některé jedince je to velice těžké, jelikož jim pracovní vytížení – řídit zeměkouli je prostě složité (smích) – nedovolí pravidelně trénovat, ale tento problém je myslím ve všech amatérských soutěžích. Nicméně u nás se snažíme sejít třikrát v týdnu a řekl bych, že i v celkem obstojném počtu.

Stále bojujete o druhé místo. Ztrátu na Lom můžete smáznout v domácím střetnutí. Rozhodne podle vás právě tento vzájemný souboj?
Tento zápas to může rozhodnout pouze v případě, že my už neztratíme ani bod, a to je nyní náš cíl. Jít od zápasu k zápasu a uvidíme, na co to bude stačit. Rozhodně se neupínáme pouze na souboj s Lomem.

Lákala by vás účast v divizi, kdybyste skončili na postupové příčce?
Odpovím jinak, láká mě, dokázat to pro Katovice jako klub a městys. Lidi, kteří dělají fotbal v Katovicích, si to určitě zaslouží. Vytváří pro nás podmínky, které jsou srovnatelné s ČFL. A vyzkoušet si vyšší soutěž by byla jen třešnička už na tak dobrém dortu.

Do kabiny přibyl Jindřich Kadula. Až se naplno uzdraví, bude ofenziva ještě silnější.
Jindra toho má hodně za sebou i hodně před sebou, a to je stále pořád v mladém věku. Měl zdravotní problémy, které musel vyřešit ukončením profikariéry, kterou měl velice slibně rozjetou. Dle mého názoru mu to otevřelo oči a nyní si užívá každé minuty strávené na hřišti. A co se naší ofenzivy týče, přinese určitě kreativitu, další možnosti řešení útočných situací.

V dalším kole jedete pod hlubocký zámek. Domácím jde o holé přežití a nebudete to mít jednoduché.
A nám jde o druhé místo. Další zápas, který musíme zvládnout, nastavit hlavu a „nešpekulovat“ o možnostech co kdyby… Prostě zvítězit.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Jan Škrle