Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jan Moravec: Když to pomůže k bodům, klidně si stoupnu i do branky

 
pátek, 5. dubna 2019, 09:19

V zimě kdekdo nad FK Protivín lámal hůl. Mužstvo mělo za sebou hodně nepovedenou první polovinu, po níž přezimovalo na poslední příčce. Jenže stačila dvě jarní utkání, v nichž Protivínští získali plný počet bodů a rázem jsou jarní vyhlídky daleko růžovější. Kus práce v obou zápasech odvedl Jan Moravec (31), který třímá dirigentskou taktovku ve středu pole. V domácím střetnutí s Hlubokou se před 250 diváky blýskl úvodním gólem "do šatny" přímo z rohu. Naše redakce jej zvolila Mužem 19. kola KP.

Když jsme spolu mluvili naposledy, po předloňském podzimu, byl jste na ochodu z Protivína do Hradiště, kde jste strávil půl roku. I ve vašem případě platilo nikdy neříkej nikdy?
Máte pravdu, stačilo pár telefonátu s panem Bečvářem. Chtěl ode mne pomoc. Já jsem souhlasil, protože jak už jsem někde říkal, Protivín beru jako druhý domov. Jen postavení v tabulce zatím na nějakou výraznou pomoc nevypadá.

Po návratu jste změnil post. Trenér Kobetič vás stáhl na post posledního. Jak se vám tam líbilo?
Nejprve jsem začal uprostřed hřiště. V zápase s Krumlovem se nám zranili dva obránci. Trenér mi řekl, že to chce zkusit se mnou na stoperu, už v týdnu před zápasem. Nebyl jsem z toho moc nadšený, ale jestli to má pomoci k bodům, stoupl bych si i do branky.

Většinou jste dříve hrával na kraji zálohy nebo v útoku. Kdo přišel na nápad dát vás doprostřed hřiště a svěřit vám dirigentskou taktovku?
Přišel s tím trenér Kobetič už v Čížové. Několikrát mě tam zkoušel dát. V tu dobu jsem byl ještě mladý a zbrklý. Tudíž na to oficiálně došlo až tady v Protivíně. Teď jsem prý už zkušenější.

Jan Moravec
Věk: 31 let
Post: univerzál 
Kariéra: FC Písek, Marila Příbram, FK Vodňany, Rakousko, Sokol Čížová, Tatran Prachatice, FK Protivín, TJ Hradiště

A jak se osobně ve středu hřiště cítíte?
Je to pro mě dobré, něco jsem pohubl a naběhal. Na tomto postu jsem více na míči, což mne osobně vyhovuje. Navíc mi tam trenér nechává volnější ruku. Mám celou hru před sebou a okolo sebe mladé spoluhráče.

Výraznou proměnou prošla přes zimu základní sestava Protivína. Kouč přeházel hráče jak na šachovnici, Jaromíra Vorla stáhl na kraj zálohy, jeho bratra Zbyňka na stopera...
Zbyňa hrál na stoperu už koncem podzimu a já to vnímám jen pozitivně. Máme tam hráče, který nechce jen odkopávat míče, ale chce to rozehrát. Navíc velmi dobře čte hru soupeře. Káněmu (J. Vorel) se nedařilo střelecky. Tady má více náběhů za obranu a zatím dal dva góly, takže ty změny zatím přinášejí ovoce.

V zimě vás posílila africká posila Buko Leroy Abatawa. Jak se s ním dorozumíváte a jak ho vzala kabina?
Leroy zapadl dobře, už nějakou dobu s námi chodil trénovat. Snaží se mluvit česky, a když něco nerozumí, vysvětlíme mu to. Jen do sprchy musí chodit jako poslední. (smích)

Poslední místo jste opustili velmi rychle. Ze dvou zápasů máte šest bodů. Se vstupem do jara můžete být spokojeni a pohled na tabulku je daleko příjemnější.
Vstup do jara je vydařený a pohled na tabulku příjemnější, to máte pravdu. Ale je to velice vyrovnané a sezóna dlouhá. My musíme do každého zápasu jít s pokorou a odvádět zodpovědný výkon. Když něco podceníme, tak se nám to vrátí.

Není vám teď líto, že jste napoprvé nemohli kvůli nezpůsobilému terénu hrát?
Hrát s Krumlovem znamenalo zničit si hřiště do konce sezony. Tudíž i přes výsledky, které máme, jsme rádi, že se to odložilo. Navíc si myslím, že s fotbalem by to nemělo nic společného.

Důležité domácí utkání s Hlubokou se hrálo téměř celý poločas bez gólů. Pak jste zaúřadoval gólem přímo z rohu. Už se vám to někdy povedlo?
Stejný gól jsem dal v dorosteneckém věku ještě v Příbrami. Tenkrát ale hrozně foukal vítr.

Překvapilo vás, že míč skončil v síti? Měl jste v úmyslu poslat míč levačkou rovnou do brány?
V nějakém rozhovoru říkal Petr Švancara, že po takových gólech se musí říkat: takhle to děláme na tréninku a jsem rád, že jsme to konečně přenesli i do zápasu. (smích)

Utkání se ale lehce nevyvíjelo. Dlouho byl stav 1:0 a na změny stavu došlo až v závěru.
Byl to vyrovnaný zápas. Moc šancí nebylo ani na jedné straně. I když herně jsme vypadali lépe. Ke konci zápasu soupeř otevřel hru a nám se začala objevovat okénka, která jsme dokázali využít.

U Obory budete několikrát hrát v sobotu dopoledne. Jak jste tu změnu snášel?
Ta změna je hlavně kvůli Prášovi, aby nám pomohl. Mně osobně to vyhovuje, máte pak celý víkend volný a nemusíte celou sobotu netrpělivě čekat na zápas.

Příště vás čekají venku Dražice. To nebude vůbec jednoduché utkání. Co na soupeře, který na jaře nebodoval, vymyslíte?
Dražice jsou pro mě zklamáním, ale doma budou nepříjemným soupeřem pro všechny. Ale já věřím, že trenér na ně něco vymyslí a my to dokážeme přenést na hřiště.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Jan Škrle