Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Aleš Kutner je ve formě. Byl to velice příjemný bonus, říká k vítěznému gólu s Přešticemi

 
čtvrtek, 4. dubna 2019, 16:07

Pětadvacetiletý fotbalista divizního Spartaku Soběslav Aleš Kutner se výrazně podepsal pod výhru 2:1 nad Přešticemi. Dal důležitý první gól a těsně před koncem přidal vítěznou trefu.

Začátek s Přešticemi byl jako z hororu. Už ve 47. vteřině jste inkasovali. Hůře asi nešlo začít, že?
Špatné začátky už jsou taková naše jarní klasika. Máme za sebou čtyři kola a ve třech jsme inkasovali jako první. Na tom musíme zapracovat. Já jsem si v tu chvíli říkal, že se zase až tolik neděje, že je ještě celý zápas před námi a může se stát cokoli.

Naštěstí jste se rychle oklepali a ještě do přestávky stihli vyrovnat.
Přeštice se tímhle gólem uklidnily a asi se až zbytečně zatáhly. My jsme se postupně osmělovali a po několika neproměněných šancích přišlo, dle mého názoru, zasloužené vyrovnání.

Ještě k vašemu zásahu na 1:1. Střela levačkou z vápna proletěla houštinou hráčů.
Původně jsem chtěl běžet na centr do vápna, ale v poslední chvíli jsem se rozhodl počkat na odražený balon, protože jsem byl před vápnem úplně sám. Hostující stoper odhlavičkoval balon přímo ke mně, a ačkoli jsem ho netrefil ideálně, zapadl pěkně k tyči.

Na dva góly jste potřebovali osm šancí. Nebál jste se, že přijde trest?
Pořád jsem si říkal, že si vytváříme šance, že už tam snad něco musí spadnout. To se naštěstí povedlo. Trestu jsem se nebál, Přeštice toho směrem dopředu moc neměly, ale zatrnulo mi, když se hostující Strejček řítil sám na branku a Honza Boháč ho musel za cenu červené karty zastavit.

Přeštice oproti loňsku okupují horní příčky. Co jste říkal výkonu Západočechů?
Ničím mě extra nepřekvapili, hráli přesně to, co jsme od nich čekali. Nakopávané balony dopředu na Strejčka, který svojí rychlostí a důrazem představuje největší nebezpečí Přeštic. Jinak hrají tvrdě a důrazně, to nemá rád nikdo, v tom jsou nepříjemní.

Věřil jste i po vyloučení kapitána Boháče, že zápas otočíte?
Popravdě jsem se bál, abychom nedostali nějaký hloupý gól a neztratili slibně rozehrané utkání s týmem z horní poloviny tabulky. Myslím, že v hlavách jsme chtěli utkání dohrát na remízu a poté urvat bod navíc v penaltách. Že by se nám utkání podařilo otočit úplně, to jsme asi nečekali, ale byl to velice příjemný bonus.

Rozhodla vaše branka z 85. minuty, kdy vás zadáci soupeře nechali až nečekaně volného. Popište nám tu klíčovou situaci.
Při rohovém kopu jsem šel do souboje s gólmanem a propadl jsem až do branky. Než jsem se zvedl a vrátil se do hry, zůstal jsem za obranou úplně sám. Sotva jsem se stihl vrátit mezi poslední bránící hráče hostů, přišel krásný centr od Filipa Vaňka. Brankář mě tam nejspíš také nečekal a udělal pohyb na zadní tyč. Povedlo se mi usměrnit balon podrážkou do branky a šlo se slavit.

Nepřipomínalo vám to divoké derby s béčkem Táborska (4:3), v němž jste také vsítil dva góly?
Oba zápasy byly podobné v tom, že jsme jako první inkasovali... V derby jsme si ovšem vytvořili dvougólový náskok, který jsme měli v klidu udržet, což se nám nepovedlo a museli jsme to zachraňovat v poslední minutě. Tentokrát jsme museli dotahovat my. Naštěstí jsme obě utkání zvládli.

Počítám, že se po utkání otřásala kabina v základech.
Radost byla opravdu veliká. Můžu snad prozradit, že nejvíc prožíval vítězství a oslavil náš trenér Radek Hajič, u kterého to dokonce odnesly kalhoty. Počítám, že za tohle v pátek na tréninku míč moc neuvidím... (smích)

Máte za sebou čtyři zápasy. Který byl nejpovedenější?
V Rakovníku to s fotbalem nemělo moc společného kvůli podmáčenému terénu, ale byla to první venkovní výhra. Doma s Doubravkou jsme měli vyhrát, vzhledem k tomu, že soupeř hrál asi 30 minut v oslabení. V Sedlčanech to byla hrůza, takže nejpovedenější je asi poslední utkání s Přešticemi. Co se týče výsledku, ale i emocí a předvedené hry.

Na kontě máte už 12 gólů. Na to, že jste hrál ještě nedávno I. A třídu, slušná bilance. Hned od začátku jste se zapracoval do základní sestavy. Takže maximální spokojenost?
Vůbec jsem nečekal, že se mi podaří takhle zapadnout. Ale přivítala mě skvělá parta a kvalitní fotbalisté, to mi situaci určitě ulehčilo. Našli se samozřejmě lidé, kteří mi nevěřili nebo mě dokonce chtěli u vedení před příchodem očernit. Takže ty góly beru jako takovou fajn odpověď právě těmhle lidem. A samozřejmě doufám, že se na 12 gólech nezastavím.

Jde o důležité vítězství, před koncem tabulky vám dodává klid.
Je to příjemné, ale klid budeme mít, až budeme mít definitivní jistotu záchrany. Ještě nás čeká spousta práce, ale věřím, že to zvládneme.

Příště narazíte na Aritmu. Jak se těšíte na ranní vstávání a cestu do Prahy?
Celkově nemám ranní zápasy moc rád, takže se úplně netěším. Ale je to určitě lepší, než jet takhle brzo ráno třeba do Tachova nebo podobně. Věřím však, že si dokážeme z Prahy přivézt domů nějaké body a zase se o trochu přiblížíme záchraně.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Daniel Pekař
 


 

Reklamní sdělení

Reklama