Proti Krumlovu chceme opakovat výkon z Roudného, říká Václav Hegenbart

Čimelice se prozatím pohybují v místech, na které asi nejste moc zvyklí. V minulém ročníku vám patřilo třetí místo, když jste neměli na kontě ani jednu porážku. Letos to při startu nějak vázne. Čím to?
To máte pravdu. Všichni doufáme, že se ze spodních pater rychle vyškrábeme co nejvýše. Těch faktorů, proč jsme tam, kde jsme, se najednou sešla celá řada, a v ten nejhorší možný okamžik. Na začátku soutěže, kdy se mužstvo musí chytit, uhrát nějaké body. V tak vyrovnané a kvalitní soutěži, jakým letošní ročník je, se nám to začalo sypat. Snad to bude už jenom lepší.

Nesedla vám letní příprava? Byla dost krátká. Nebo je tým nějak oslabený?
Příprava pro nás byla krátká, proběhlo mnoho změn. Noví hráči, nový trenér Pavel Schorník, který po nás chce trochu něco jiného, než na co jsme byli zvyklí. To chce čas, ale pomalu si to sedá.  Do toho přišla zranění klíčových hráčů. Prakticky celá obrana je mimo hru. Milda Bednařík má natažené tříslo, Zdeněk Pšenička zraněné koleno, to samé Michal Němec, Karel Řezáč odraženou patu. To se na jistotě týmu musí projevit. A k tomu i někteří další musí hrát s většími, či menšími šrámy. Takovou marodku jsem ještě nezažil, ale budeme dál bojovat.

V sestavě se objevují například i Pavel Pávec či Tomáš Rambous, kteří dlouhodobě patřili k těm nejzkušenějším. Ale už nebyli tak často nasazováni. Chyběla jejich zkušenost, a proto byli povoláni?
Kluků jako je Pavel a Tomáš si nesmírně vážím. Už s fotbalem skončili, ale když je jich teď třeba, přijdou a pomůžou. A dokonce přijedou na zápas třeba i přes celou republiku. Navíc se v zápase rozhodně neztratí. Spíš naopak.

Ale je vidět, že jejich přítomnost měla svoje účinky. Nakonec na to doplatilo Roudné, kterému se v domácím prostředí také zrovna nevede. Nakonec jste tam vybojovali první vítězství. Asi to bylo hodně náročné nejenom herně, ale také fyzicky.
Do Roudného jsme jeli v jedenácti. Právě Pavel Pavec byl jediný na střídačce. Do zápasu jsme šli s tím, že nemáme co ztratit, že můžeme jen překvapit. Domácí byli lepší v držení míče, ale my to ubojovali. V závěru už to bylo na krev. Přiklonilo se k nám konečně i trochu štěstí, které jsme v minulých zápasech neměli.

Inkasovali jste jako první, ale naději na zisk bodů jste oživil vy sám těsně po gólu domácích. Navíc jste zajistil i rozhodující zásah. Pochlubte se, prosím. A pokud se nemýlím, tak jste přihrál kolegovi na další příležitost, ale tomu jednogólové vedení zřejmě stačilo, tak neproměnil.
Začátek druhého poločasu byl jako ze zlého snu. V kabině si říkáme, že musíme přežít prvních deset minut a hned po třech minutách inkasujeme. V tu chvíli jsem si vzpomněl na zápas s Olešníkem, naštěstí se prakticky hned povedlo vyrovnat. Přetaženou standardku vrátil na první tyč Michal Viták a já stál na správném místě. Při druhem gólu mi zase Michal poslal krásný míč za obranu. Já se ale nechal doběhnout obránci. Naštěstí míč po souboji s jedním z nich vyplaval přímo přede mne. Tak jsem ho z první napálil přes obránce kolem gólmana. Martin Nekl pak mohl rozhodnout, když šel sám na branku, ale věřil si a chtěl zakončovat z první. Jenže minul, a tak bylo o co hrát až do konce. Mně se v Roudném vždy hrálo špatně. Jezdím tam už přes patnáct let, ale nikdy jsem tam nevyhrál. Ani s Pískem, ani s Čimelicemi. Jsem rád, že se nám to konečně podařilo.

Probíhaly oslavy prvního vítězství? Radost asi byla značná.
Máte pravdu, radost jsme měli všichni velkou. Ale víc než radost jsem cítil spíš úlevu. Všichni jsme tu výhru potřebovali. Slavili jsme už cestou v Budějovicích na pumpě. Na oslavy máme specialistu Honzu Růžičku. (Smích)

Tréninky v týdnu se asi odehrávaly v jiné atmosféře.
To víte, že se hned trénuje lépe. Máme všichni chuť dokázat, že nepatříme tam, kde se právě nacházíme.

Na začátku soutěže to asi vypadalo jinak. Začali jste remízou s nováčkem z Blatné, pak vás pokořil další novic, tým Lomu. Nepříjemný začátek v konfrontaci starousedlíka s nováčky.
S Blatnou jsme nehráli dobře. Nastoupili jsme jak mistři světa a mysleli, že se porazí sami. S Lomem v Táboře už začali ty velké problémy se sestavou. Navíc oni mají velmi zkušené mužstvo, které všechny naše chyby potrestalo. Oba nováčci jsou nebezpečná a silná mužstva.

A vůbec vás nešetřil Jankov, natož potom Olešník.  Takže vítězství v Roudném snad nastartovalo další a úspěšnější část soutěže.
Jankov a Olešník, to bylo jako zlý sen. Nechci už prohrávat takovým rozdílem. Hlavně zápas doma s Olešníkem jsme hráli jak děti. Lidé se přišli podívat na Davida Lafatu a my předvedli takovou ostudu. V Roudném se to snad ale otočilo a smůlu, která nás v těchto zápasech provázela, už jsme si vybrali.

Ovšem pokračování na úspěšné cestě nebude vůbec bez problémů. Těšit se můžete na Český Krumlov, který vévodí tabulce. Vy ji naopak uzavíráte. Ale vaší výhodou by mělo být, že budete doma.
Hraje poslední s prvním. Doufám, že to ale nebude znát. My nemáme zase co ztratit, když se vyvarujeme zbytečných chyb, přidáme zase bojovnost, tak bychom mohli uspět.

Velikou sílu má Krumlov v ofenzivě, ale zároveň i vaše obrana prokázala v Roudném svoje kvality. Těžko určit, kdo bude mít momentálně navrch.
Krumlov to s rychlým návratem do divize zatím myslí smrtelně vážně. My jsme ale v situaci, kdy si nemůžeme soupeře vybírat, a musíme zkusit uhrát body s kýmkoli. V sobotu to bude určitě obrovsky těžké, ale když budeme hrát jako tým stejně jako v Roudném, nemusí to být nereálné. Rozhodně nepůjdeme na hřiště s poraženeckou náladou.