Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tomáš Antoš se úspěšně přeškoluje z obránce na útočníka

 
čtvrtek, 29. března 2018, 13:49

Hlubocký Tomáš Antoš (24 let) dlouho tvrdil hlubockou defenzivu. Nastupoval ve středu obrany, seděl mu post krajního beka, odkud mohl vyjíždět po lajně k soupeřově šestnáctce. Jeho doménou bylo i tvrdé zakončení z větší vzdálenosti. Odchod Tomáše Taubera přivedl trenéry k tomu, aby využili jeho ofenzivních schopností a určili mu nový post podhrotového hráče. Naposledy to odnesla N. Včelnice jeho dvěma góly. I pro svoji univerzálnost byl zvolen Mužem 18. kola KP.

Dříve jste patřil mezi dlouholeté opory defenzivy, ale na jaře je vás vidět v útoku. Zdá se, že vám to plně vyhovuje. Táhlo vás to dopředu i v minulosti?
Musím říct, že celkem táhlo. Nejvíc mě bavilo hrát krajního obránce, kde bylo pro útočení prostoru celkem dost, ale tam, kde hraji teď, je to ještě o něco lepší.

Asistent trenéra Jan Procházka poznamenal, že vám zřejmě vyhovuje víc volnosti a méně defenzivních úkolů. Je to tak?
Nejspíš ano. Hraje se mi lépe, když vím, že když se mi něco nepovede a třeba ztratím míč, tak za mnou je ještě spoustu hráčů, kteří mohou zabránit tomu, že z toho dostaneme gól. Hlavně se ale daří celému týmu, za to jsem moc rád. Zatím jsou za námi ale jenom dva zápasy. Doufám, že se nám bude stále dařit a budeme dál sbírat body.

Z týmu odešel Tauber a vypadá to, že vaším vysunutím dopředu získali trenéři náhradu. A zároveň vaše bývalé defenzivní úkoly převzal talentovaný Kulík.
Myslím, že Taubyho, který dal každý rok spoustu branek, určitě nahradit nepůjde. To, jaký je fotbalista, teď potvrzuje i v Krumlově, se kterým už stačil vyhrát krále střelců v Hlubocké zimní lize a trefil se už i v divizi. Nevím, jestli bylo co převzít, ale Kája Kulík hraje opravdu výborně. Nevynechá jediný souboj, vybojuje spoustu míčů a navíc dokáže i dobře rozehrát. Je to skvělá posila.

Navíc určitě pomáhá, že si dobře rozumíte s kolegou Hájkem. Platilo to i v zimních přípravných zápasech?
Ano, je to tak, s Hajasem si rozumíme, ale to se všemi spoluhráči. Bohužel v přípravě jsme toho spolu toho tolik neodehráli, protože byl zraněný a já jsem na tomto postu hrál jen párkrát. Teď hraje dobře celý tým. Po výsledkově nepovedené zimní přípravě se nám povedlo doma po výborném výkonu porazit vedoucí Želeč a nyní jsme vyhráli ve Včelnici, tak jen doufám, že to takhle bude ještě dlouho pokračovat.

O víkendu to na vlastní kůži poznali právě hráči Nové Včelnice, které jste porazili v jejich hájemství. Sám jste je načal hned v první minutě. A po přestávce jste přidal ještě jeden zásah. Zavzpomínejte, prosím. Největší překážkou prý byl gólman Holický.
To opravdu byl, chytal výborně. První gól padl po chybě soupeřova hráče, který si šel pro přihrávku od stopera, a myslím si, že o mně asi ani nevěděl. Když se s míčem otáčel, tak podklouzl a já jsem mohl jít sám na brankáře. Vystřelil jsem a trefil jsem se naštěstí přesně k tyči. V prvním poločase jsme pak měli ještě několik šancí, já sám jsem ještě jednou běžel sám na brankáře, ale tentokrát byl úspěšnější on. Navíc jsme ještě trefili dvakrát břevno. Druhý gól padl po faulu na Káju Jonáše, když Zbyňa Stráský rychle rozehrál, a tak jsem mohl jít opět sám na brankáře. A tentokrát se mi podařilo vstřelit gól.

Patříte k Hluboké už delší čas. Bylo to od vašich začátků, nebo jste vystřídal i další kluby?
Nevystřídal, jsem na Hluboké od malička. Zatím nebyl důvod to nijak měnit.

Kdo vás vedl fotbalovým životem?
Tak ten, co mě vedl opravdu celým fotbalovým životem, je současný asistent Michal Stárek. Je se mnou a ještě s pár klukama už od přípravky. Nechtěl bych na někoho zapomenout, ale co si vzpomínám, tak mým trenérem byl ještě pan Pomeje, pak to byl dlouhou dobu Michal Stárek, v dorostu trénoval ještě s Petrem Řehořem. V mužích mě pak vedl Kája Vácha, pánové Borový, Lovička, Wohlgemuth a momentálně pan Cipro. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.

A co takhle spoluhráči? Určitě jich dost běhá nejenom v kraji, ale i ve vyšších soutěžích.
On by mi vyčítal, kdybych si na něj nevzpomněl a nezmínil ho. Mára Pomeje, který hrál na podzim v Olešníku a nyní je v Rakousku. Myslím, že to je jeden z nejlepších fotbalistů, se kterými jsem kdy hrál. Pak ještě třeba Lukáš Dudek a Tomáš Tauber, kteří dávali spoustu gólů. Je to stejné jako s trenéry, nerad bych na někoho zapomněl.

O Velikonocích přivítáte Dačice. Chystáte řádnou pomlázku?
V utkání proti Dačicím padá vždy hodně branek. Na podzim jsme u nich remizovali 4:4 a myslím, že jsme měli na to tam vyhrát. Soupeř je sice poslední, ale určitě nebudeme chtít nic podcenit a věřím, že Dačice pošleme domů bez bodu.

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Petr Vlasák, Jan Škrle
 


 

Nejčtenější

  • I. třídy: Nová Ves porazila v derby T....

  • KP: Čimelice otočily duel v Třeboni, domácí...

  • Divizní derby mělo grády. Vítěze určila až...

  • Divizním bonbónkem bude derby Soběslav –...

Reklamní sdělení

Reklama