Milevsko, Strakonice, Roudné: Jak vidí sezonu trenéři medailistů?

1. FC ZVVZ Milevsko 72 bodů (22 – 6 – 2, skóre 87:24)

Tomáš Smrčina, trenér: „Před sezonou jsme si dali cíl vylepšit umístění z předchozího ročníku. Interně s vedením i do novin jsme mluvili o umístění do třetího místa. V realizačním týmu jsme si ale řekli, že to chceme zkusit hrát na první místo a po 17 letech vyhrát pro Milevsko krajský přebor. Start soutěže pro nás byl šílený. Pak ale začala neskutečná série a celou sezonu jsme si užili, i díky dalšímu vítězství v Samson Cupu. S umístěním i celým ročníkem jsme tak nadmíru spokojeni. Za celou sezonu bych chtěl klukům poděkovat, ale stejně tak i klukům z realizačního týmu a vedení, protože je to úspěch celého klubu a nepřišlo to samo od sebe. Z pohledu celkového průběhu soutěže musím zase říct, že v utkáních soupeřů, co jsme viděli, nebo přímo v našich utkáních, hodnotíme pozitivně chování a výkony rozhodčích. Z pohledu postavení v tabulce horních pater to odpovídá tomu, co jsem viděl v průběhu sezony, a v celkovém pořadí asi není nic, co by mě výrazně překvapilo. Asi se víc čekalo od Olešníku, ale bojoval s velkou marodkou důležitých hráčů, a to pak v zápasech bylo znát. Strunkovice mají dobrý kádr a na nováčka zvládly sezonu velmi slušně.“

2. SK Strakonice 1908 58 bodů (17 - 7 - 6, skóre 59:39)

Přemysl Šroub, trenér: „Do sezony jsme vstupovali s cílem pohybovat se co nejvýše v tabulce, přilákat diváky Na Křemelku a od vedení jsme dostali cíl skončit do třetího místa. Myslím si, že se vše podařilo, a tak za sebe hodnotím sezonu, ve které jsme skončili na druhém místě, jako veleúspěšnou. Získali jsme 58 bodů, na domácím stadionu jsme prohráli jediný zápas se suverénním Milevskem a naše obrana byla druhá nejlepší v soutěži. O to více mě překvapilo moje odvolání z pozice hlavního trenéra. Chci popřát všem ve strakonickém fotbale, ať se jim změna podaří.“

3. TJ Malše Roudné 53 bodů (15 - 8 - 7, skóre 78:46)

Pavel Cepák, trenér: „Konečné třetí místo rozhodně není žádný propadák, naopak je to dobré umístění. První polovina sezony pro nás nebyla jednoduchá, neboť naše hlavní hřiště procházelo rekonstrukcí a my jsme jezdili trénovat do Bavorovic. Zápasy jsme hráli na našem vedlejším tréninkovém hřišti, a to všechno nás do určité míry limitovalo. V zimě nás trápily nemoci a zranění, na žádný z přípravných zápasů jsme se nesešli v optimálním složení. V dalším průběhu jara jsme se pak znovu dokázali postavit na nohy, ale závěr sezony byl zase špatný. Opět jsme měli velké absence, dvakrát za sebou byl vyloučen brankář Hřebejk a hodně jsme museli spoléhat na dorostence. Ukázalo nám to, do jaké míry jsou mladí kluci z dorostu připraveni na dospělý fotbal. Radost nám udělaly zápasy s Milevskem. Na jeho hřišti jsme uhráli na podzim bezbrankovou remízu a doma jsme ho po zřejmě nejlepším výkonu sezony porazili 4:0. Na druhou stranu jsme nezvládli zápasy s papírově slabšími soupeři, zejména s posledními Trhovými Sviny a předposledním Rudolfovem. Body z těchto a dalších utkání nám na konci chyběly. Co se týče posil, rádi bychom přivedli dva nové hráče, v tuto chvíli ale nemohu být konkrétní. Mluvit budeme i s Václavem Míkou, který po konci loňského podzimu odcestoval do Portugalska na studijní pobyt. Samozřejmě budeme dál zapojovat také naše dorostence.“