Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Po sobotě to chtěl odpískat, v pondělí ho nosili na ramenou. „Každý zápas je jiný,“ přesvědčil se Lukáš Dudek

 
pátek, 2. října 2020, 17:45

Olešník – V dresu Olešníka načal Lukáš Dudek (32) sedmý rok, ale první polovinu letošního podzimu strávil kvůli zranění ruky na marodce. V sobotu se vrátil na zelený pažit a o dva dny později rozehrál parádní partii s obranou Sokola Sezimovo Ústí, kterou pokořil čtyřmi góly. „Nejvíc si cením gólu hlavou. Ani si nepamatuji, kdy se mi to naposledy povedlo,“ prozradil po kanonádě na svatého Václava.

Lukáši, co ruka? Už je v pořádku?
S úplným uzdravením prstu to bude ještě nějaký měsíc trvat, ale základ byl, že už se sundala po pěti týdnech ortéza a na zápas prst nějakým stylem zafixuji, aby se třeba znova nepřetrhla šlacha. Musím si dávat pozor, ale při zápase na to moc nemyslím.

Proti béčku Táborska jste se tedy jen rozehrával a v pondělí spustil brankostroj naplno. Dá se to tak říct?
V sobotu jsem se popravdě na hřišti spíš hledal a po zápase si říkal, že by bylo lepší podzim odpískat. Každý zápas je ale jiný, což se mi potvrdilo v pondělí.

Jak vám bylo v útoku, když soupeř vždy z protiútoku srovnal?
Tentokrát jsem dostal prostor na pravé straně zálohy, takže jsem ty inkasované branky nesledoval z takové dálky. Na pohodě to nepřidalo, ale důležité bylo, že jsme vždy odpověděli znovu vedoucí brankou a to těsné vedení udrželi.

Těch okének vzadu bylo nějak moc… Nepodcenili jste soupeře?
O podcenění nešlo, Sezimák přeci jen doplnil tým o zkušené kluky a my jsme hráli to, co chceme, zase asi jen 20 minut z celého zápasu. Tři ze čtyř gólů si dáme prakticky sami. Každý musí začít s přístupem k zápasu u sebe, není to jen o obraně.

Čtyři góly letos v přeboru ještě nikdo nedal. Kdy se vám to povedlo naposledy?
Zrovna před zápasem, vzhledem k počasí, jsem si vzpomněl na zápas s Osekem, v něm jsem dal naposledy čtyři branky.

Který z těch pondělních čtyř gólů si nejvíc považujete?
Určitě gól hlavou. Ani nepamatuji, kdy naposledy jsem dal gól hlavou, ještě k tomu z rohového kopu. Ale jinak si považuji každý gól, co dám, bez ohledu na to, jestli to je výstavní trefa nebo nějaký haluz.

Celému týmu asi zatrnulo v nastavení, kdy měli dvě tutové šance vyrovnat.
Nevím, jestli to byly úplně vyložené šance. Sezimák měl v závěru tlak díky standardním situacím a my nebyli schopni odehrát míč do bezpečí. Pak to tam dvakrát projelo před brankou, naštěstí pro nás z toho vyrovnání nebylo.

Olešnická marodka se pomalu vyprazdňuje?
Marodka je prázdná, ale někteří z uzdravených hrají ještě s nějakými šrámy nebo drží karanténu kvůli nesmyslným opatřením vlády, z čehož mně osobně naskakuje už půl roku kopřivka.

Úzký kádr posílil Tomáš Řehoř. Jak zapadl do mužstva?
Řehy zapadl dobře, už nás sledoval delší dobu. Jeho zkušenosti se budou hodit a třeba to pomůže i těm mladším, aby od něj něco okoukali, tam vlastně spadám i já. (smích) Třeba v příštím zápase ukáže při nějaké standardce svoji levanduli.

Zbyněk Rys je před zápasem u brány a vybírá vstupné, druhý poločas už se připravuje naskočit do hry. Stihne ještě něco?
Většinou stihne hned seřvat rozhodčího sotva vleze na hřiště. (smích) O víkendu snad vzhledem k programu (Olešník hraje v sobotu i v neděli - pozn. aut.) dostane větší minutáž na hřišti a já bych mu přál gól.

Příště hrajete v Dražicíh. Zbyl vám nějaký střelný prach?
Kdyby zbyl, budu rád, stejně tak, když se prosadí někdo jiný z týmu a budou z toho tři body. Nečeká nás nic jednoduchého, ale chceme vyhrát. O víkendu je vlastně asi poslední možnost zazpívat si hymnu a mít diváky na fotbale, tak to musíme využít, než nám to ta „prý mula“ celé zruší.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Jan Škrle