Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Útočné schopnosti Michala Požárka objevili až v dorostu

 
čtvrtek, 16. března 2017, 12:54

Devatenáctiletý forvard Michal Požárek se vrátil do mateřských Katovic vloni v létě. V mládežnické kategorii nastupoval v Junioru Strakonice, kde mu našli ideální post, který mu dokonale vyhovuje. Góly začal střílet jako na běžícím pásu. Dvakrát se stal nejlepším kanonýrem krajského přeboru dorostu a první ostruhy v mužích začal sbírat už vloni na Křemelce, kde okamžitě posílal míče za záda brankářů. V této oblíbené disciplíně pokračuje i v Katovicích. Za střelecký počin v úvodu jara byl vyhlášen Mužem 16. kola KP. Na kontě už má 11 gólů.

Po kvalitním utkání jste pokořili třetí tým tabulky. Vy sám jste k tomu přispěl dvěma góly v prvním poločasu. Zavzpomínejte, jak k rozhodujícímu náskoku, a kdo byl do toho ještě zapleten.

„Při prvním gólu vybojoval Kuba Miklas míč, posunul ho Vláďovi Uherovi, a ten mi mezi obránci prostrčil míč. A já to potom zakončil k pravý tyči. Při druhé brance hosté rozehrávali roh, Hajdušek vyhlavičkoval míč před velký vápno, Repa ho získal a poslal mě do brejku a střílel jsem opět k pravý tyči.“

Trenér Čimelic Tomáš Smrčina poznamenal, že jeho obrana si nedokázala poradit s vašimi náběhy za ni. Bylo tomu tak?

„Čimelická obrana nebyla příliš ve formě a dávala nám mnoho prostoru a času. Měli jsme s Vláďou možnost jít jen za první poločas asi čtyřikrát do zakončení.“

Na podzim jste v Čimelicích na podzim prohráli stejným výsledkem, takže přesná odplata. Jak na tenhle zápas vzpomínáte, pokud jste se ho zúčastnil?

„Na tento zápas si vzpomínám. Byl to můj první mistrák za Katovice, takže jsem ještě nebyl do katovické hry úplně zasvěcen. Zápas z naší strany nebyl vůbec povedený a jsem rád, že jsme jim porážku teď vrátili.“

Když zabrousím do minulosti, tak se vlastně pachatel vrátil na místo činu. Pokud se nemýlím, s fotbalem jste začínal právě v Katovicích. Kdo vás tehdy k fotbalu přivedl a jako první trénoval?

„Tak to už si přesně nevzpomenu, ale myslím, že k fotbalu mě přivedli rodiče. A jako první trenér se mě ujal Pavel Kamaryt.“

Svými výkony jste zřejmě upozornil strakonické funkcionáře, že v jejich sousedství se pohybuje šikovný mladík a zlanařili vás. To bylo ještě v kategorii žáků, nebo až dorostenců. A kdo vás tam přijal pod svá křídla? Také podporoval vaše útočné schopnosti nebo jste si vyzkoušel i své posty?

„Do Strakonic jsem přestupoval do mladších žáků a trénovali mě pánové Boukalík s Pintířem. Vzpomínám si, že jsem cestoval po různých postech a mé útočné schopnosti objevili až v dorostu, kde mě trénoval Karel Sládek. Vzpomínám si tam taky na spoustu svých spoluhráčů a s některými hraju i dnes v Katovicích. Například s Kubou Miklasem nebo s Tomášem Holým.“

Po skončení v mládeži jste se vrátil do Katovic. Bylo to jenom vaše rozhodnutí, nebo vás někdo oslovil?

„Věděl jsem, že o mě Katovice mají zájem, a pak mě oslovily. Byla to pro mě jasná volba.“

Určitě jste měl nabídky i z jiných klubů. Jinam vás to netáhlo?

„Pár nabídek jsem měl, ale nic co by mě zaujalo. Takže jsem prošel jenom dvěma kluby a nikam jinam jsem nezabloudil.“

Jaký byl pro vás osobně přechod z dorosteneckého fotbalu do mužského? Obyčejně se mladíci musejí vyrovnat s větší rychlostí v rozhodování a důrazem. Jak jste na tom byl?

„Přechod do mužského fotbalu jsem zvládl relativně dobře a rychle. Musel jsem svůj styl hry trochu přizpůsobit a s větším důrazem nemám problém. A také mi pomohlo to, že už v dorostu jsem se zapojil do mužského fotbalu.“

Už podle vašich podzimních úspěších se dá soudit, že jste přizpůsobivější. Gólů padá víc než dost. To samozřejmě budí větší pozornost beků, kteří mají na podobné typy připraveny dost nabroušené kopačky. Jak se s tím vyrovnáváte?

„Zatím se mi nestalo, že by na mě hrál někdo osobku, ale už jsem si vyzkoušel, že někteří hráči hrají opravdu tvrdě. A to i vzhledem k tomu, že už jsem odjížděl ze hřiště i sanitkou. Snažím se s těmito typy hráčů vyrovnat, ale vadí mi, když někdo dělá nesmyslný zákroky. Ale na druhou stranu co mě nezabije, to mě posílí.“

Vaším kolegou v útoku je Vladimír Uher, který také patří k vyhlášeným kanonýrům. Jak si vzájemně vyhovíte? Kdo vás nejvíc podporuje?

„S Vláďou jsme se už sehráli a na hřišti si dokážeme vyhovět. Víme, co můžeme od sebe očekávat a kdo má co dělat. Nejvíce nás do útočný fáze podporuje asi Repič a Miky (Repa, Miklas, pozn. aut.), který mi na podzim přihrál na několik gólů.“

V příštím kole zamíříte v sobotu do Olešníka, který potřebuje body jako sůl. To asi nebude procházka růžovým parkem, bude na vás dobře připraven. Tušíte jak ho překabátit?

„Olešník si v tabulce nevede příliš dobře, ale je to velmi kvalitní soupeř. Určitě nám nebude chtít nechat ani bod. Žádnou speciální taktiku nemáme, ale cíl je jasný, a to odvést domů do Katovic tři body.“

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Jan Škrle