Vojtěch Zeman: Návrat na hřiště oslavil v novém angažmá gólem

Jak a kdy se angažmá v Roudném upeklo?
Ve středu večer jsem si volal s naším majitelem Písku panem Nouskem a ptal se mě, jestli mám zájem někam odejít. Souhlasil jsem a ve čtvrtek jsem se hlásil na tréninku v Roudném.

Dlouho jste marodil. Kdy jste se naposledy objevil na hřišti?
Stalo se mi to 4. března, tedy přesně před rokem, kdy jsem se zranil. V říjnu jsem začal pomalu trénovat, ale do zápasů jsem nezasáhl. Teď jsem celou zimní přípravu absolvoval v Písku pod trenérem Grossmannem.

Co říkáte k vašemu prvnímu zápasu v divizi za Roudné?
Nebylo to jednoduché. Některé spoluhráče jsem ani pořádně neznal jménem. Měl jsem za sebou jen dva tréninky. Snažili jsme se hrát po zemi, ale dlouho jsme se nemohli vepředu prosadit. Jak říkáte, šancí bylo jako šafránu.

Jedenáct minut před koncem už to vyšlo. Jediný a rozhodující gól jste vstřelil právě vy. Popište nám tu tříbodovou trefu.
Do vápna letěl centr z levé strany, já jsem zavíral zadní tyč, kapitán Píša míč prodloužil za sebe a mně se podařilo prostřelit brankáře. A co mě to bude stát? V kabině visí pokuty, je tam sazebník, takže mi to určitě napíšou a neuniknu tomu.

A jaké jsou vaše první dojmy z Roudného? Prostředí, kabina, spoluhráči.
Super. Jsou tu samí mladí kluci, takže v pohodě, žádný problém.

Minimálně jaro strávíte u Malše. Budete chtít o dres Písku ještě zabojovat?
Uvidíme podle okolností, co se bude dít po jaru.

V Budějovicích studujete, takže spojíte příjemné s užitečným. Odkud do Roudného dojíždíte?
Studuji na VŠTE strojírenství, ale školu mám jen v úterý. Domů do Božetic to mám něco přes hodinu a nějakých devadesát kilometrů. Lukáš Holub jezdí přímo z Písku, já až od Milevska.

Jaké si dáváte osobní fotbalové plány do jara?
Po tom dlouhodobém zranění hlavně potřebuji pravidelně hrát, dostat se do zápasového rytmu. Vždyť jsem rok nehrál a to je fakt znát. Takže i z toho důvodu jsem uvítal, abych se mohl někde rozehrát. Snad se mi tu bude dařit.