Je mi celkem jedno, kam mě trenér postaví, hlavní je, abychom vyhrávali, říká Muž kola Tomáš Janoch

V posledním domácím utkání jste podlehli lídrovi z Milevska, který Na Křemelce ukázal, proč má právem našlápnuto do divize. Jak jste tu porážku v kabině vnímali? Bylo složité se po ní znovu namotivovat na dvě venkovní utkání – ve čtvrtek v Písku proti Semicím a v sobotu v Rudolfově?

Porážku s Milevskem jsme přijali s pokorou – v tom zápase vyhrál lepší tým. V kabině jsme si řekli, že je třeba jít dál a soustředit se na další utkání. Myslím si ale, že jsme Milevsko ve druhé půli zaskočili a nebýt rychlého gólu z brejku na 1:3, tak jsme rozhodně hráli až do konce o body.

Který z těchto dvou zápasů pro vás byl náročnější? Byl to ten se Semicemi, který jste rozhodli až v nastaveném čase?

Zápas se Semicemi byl náročný už jen tím, že se hrál na umělé trávě. Tří bodů si tady opravdu vážíme. Děj se odehrával převážně ve středu hřiště a myslím, že kdyby utkání skončilo remízou, brali bychom bod.

A jak se z vašeho pohledu rodila výhra v Rudolfově?

Do Rudolfova jsme odjížděli s respektem a v oslabené sestavě, věděli jsme, že domácí hrají o záchranu a nebude to nic jednoduchého. To se potvrdilo – ze začátku nás zatlačili a chvíli nám trvalo, než jsme se s tím srovnali. Ve druhé půli jsme si to už pohlídali a přidali ještě jeden gól. Chtěl bych ocenit, že se oba týmy dokázaly spojit v pomoci nemocnému hráči Dynama – tak by to mělo být.

První gól jste vstřelil z penalty. Jste stále určeným exekutorem, i přesto, že jste pokutový kop proti Olešníku neproměnil? Změnil jste od té doby něco?

Po neproměněné penaltě proti Olešníku se k pokutovému kopu postavil Vláďa Uher a hned proměnil. Teď ale kvůli viróze zůstal na lavičce, a tak jsem se k penaltě znovu dostal já. Není jednoduché jít hned znovu po neúspěchu – člověk to má samozřejmě v hlavě. Tentokrát jsem změnil stranu a kopl to výš. Jsem rád, že nás to nastartovalo k důležitým třem bodům.

Jak padla vaše druhá branka? Můžete ji čtenářům trochu popsat?

Po rohovém kopu Honzy Chýlíka jsem si vyplaval na penaltu a hned jsem věděl, že to zkusím z voleje. Tyhle situace mám rád. Míč jsem asi netrefil úplně ideálně, ale paradoxně to díky odrazu skončilo koníčkem u přední tyče.

Momentálně nastupujete na postu stopera. Vyhovuje vám tahle pozice, nebo vás to stále trochu táhne do středu zálohy?

Po zimním příchodu do Strakonic jsem půl roku hrál ve středu zálohy – bavilo mě to, vrátil jsem se v čase do mladších let. Letos už ale nastupuji opět na stoperu. Je mi celkem jedno, kam mě trenér postaví, hlavní je, abychom vyhrávali zápasy, měli z toho radost a aby na nás chodili strakoničtí fanoušci.

Už v neděli přivítáte Na Křemelce Třeboň, se kterou se perete o druhé místo. Jaký zápas očekáváte a cítíte, že jí máte po podzimu co vracet? Tehdy jste po prohře 0:2 cítili velkou křivdu…

Pro nás je to další velký zápas. Naším cílem je skončit na druhém místě a tenhle duel může hodně napovědět. Podzimní utkání si pamatujeme a rozhodně to chceme Třeboni vrátit a získat tři body. Rád bych také poprosil příznivce strakonic­kého fotbalu, aby nás přišli v hojném počtu podpořit. Proti Milevsku byla skvělá kulisa a podobnou bychom si přáli i teď.