Semice si vybojovaly místenku do krajského přeboru. Poprvé v 50leté historii

Postoupili jste do krajského přeboru, jak si to užíváte?
Určitě je to pěkné. Takhle malá vesnička, takto malý tým nebo když to tak řeknu, tak vesnický tým, že se dostane do krajského přeboru po nějaké době strávené v I. A třídě, která se poslední dva roky vinou covidu nedohrála. Je to příjemné.

Čekali jste před sezonou vůbec něco takového?
Věděli jsme, že máme silný tým a když se nám vyhnou různá zranění a pracovní povinnosti u našich hráčů, protože spousta kluků od nás dělá práci, jako jsou policajti, hasiči, záchranáři a vojáci, takže jsme museli počítat s tím, že někdy nebudou, ale za jejich přítomnosti jsme byli samozřejmě silnější a mysleli jsme si, že bychom mohli hrát vysoko. Ale že se na konci soutěže budeme radovat z postupu, to jsme nečekali.

Soutěž ale byla abnormálně vyrovnaná, o postup se bojovalo až do posledního kola, co na to říkáte?
Nebývá to úplně zvykem. Na začátku jsem tipoval Roudné, že se o to poperou, tipoval jsem i Kaplici, že bude nahoře, což se nepotvrdilo. Ale u Trhových Svin jsem nepředpokládal, že by mohly být takhle vysoko, že budou třeba do první pětky, ale že to celé vyhrají, to jsem opravdu nečekal.

Jak probíhaly vaše oslavy?
Musím říct, že byly trochu zhořklé tou poslední porážkou s Roudným v domácím zápase. Samozřejmě, že když už jsme chtěli postoupit, tak z prvního místa, to nám bohužel nevyšlo. Minulý víkend jsme ale v Semicích měli padesátileté výročí klubu, takže tam už jsme byli v patřičně lepších náladách a dooslavili jsme to.

Kam řadíte tento trenérský úspěch ve své kariéře?
Určitě je to nejvýš (usmívá se). Netrénuji moc dlouho, trénoval jsem v Písku mládež, pak jsem měl dlouhou pauzu od trénování a až teď v Semicích jsem se k tomu vrátil. Úspěch je to určitě největší.

Přijdou nějaké změny v kádru?
Neměl by nikdo odejít. Příchody ale nějaké přijít musejí, protože kádr máme celkem úzký. Máme tři jména, dvě z nich už jsou tutové. Jedním z nich je Petr Listopad z Čimelic společně se Zdeňkem Pšeničkou. Druhý jmenovaný v Semicích staví barák, takže se to nabízí. Petr je písecký odchovanec, hrávali jsme spolu fotbal, takže jsem ho ještě přemluvil, aby si s námi zahrál. Tihle dva jsou tedy stoprocentní, dále jednáme i s Pískem eventuálně o nějakých posilách, které se nevejdou do širšího kádru A-týmu.

Kdy vám začne příprava?
Začínáme 12. července. Máme naplánovaná čtyři přátelská utkání. První zápas odehrajeme s Hradištěm, pak tam je FC Písek U19, Milevsko a Mirovice. Soustředění bereme trochu jinak a jedeme všichni společně na vodu (usmívá se).

S jakými cíli půjdete do krajského přeboru?
Pro nás bude důležité, abychom nehráli druhé housle, abychom se nepohybovali v sestupovém pásmu, takže bychom chtěli být v klidných vodách, ale bude to pro nás samozřejmě neznámá, něco nového. Dole se ale plácat nechceme.

Je něco, co byste chtěl vzkázat?
Samozřejmě bych chtěl poděkovat všem fanouškům, všem lidem, kteří se o nás starají, není to nic jednoduchého a patří jim za to velké díky. Zároveň bych všechny chtěl pozvat na příští sezonu a budeme rádi, když se k nám na Krajský přebor bude chodit dívat co nejvíce lidí.