Kluci to vzadu uskákali, vyzdvihuje autor dvou gólů Štěpán Koreš

Večer pod reflektory v pátek 6. května začal pro žlutomodré nelichotivě. Kapitán hostí Martin Kraus v 11. minutě z ojedinělé akce napřáhl levačkou a překvapil brankáře Jana Satrapu, který si sáhl na míč, až když se zatřepetal v síti. „V úvodu jsme měli jasnou šanci, dali jsme těsně vedle. Potom jsme inkasovali z jediné střely za celý poločas, ve kterém Královák podle mě nehrál dobře. My se snažili kombinovat a navzájem se povzbuzovat k trpělivosti,“ popisuje třiatřicetiletý Štěpán Koreš, jenž se vrátil do mateřského klubu v létě 2020 po více než desetileté anabázi v předních českých klubech i německé regionální lize.

Minutu před koncem poločasu domácí tým srovnal skóre díky elegantnímu Korešovu zakončení ve finiši krásné akce, která se zrodila u Matěje Volfa a pokračovala přes Marka Kalouska. „Náš brejk začal ziskem balonu u Matese Volfů. Máme rychlé hráče pro přesun nahoru, umíme to vyřešit. Docela si fotbalově rozumím s Kalim, takže jsem věděl, že mi to pošle. Přihrávka se povedla trochu se štěstím, vracející se hráč to mohl ukopnout patou. Ale prošla. Následoval souboj jeden na jednoho. Gólman vystartoval proti mně. Netušil jsem, co udělá, ale zachoval jsem klid, dal jsem si dobrý dotek a vyřešil situaci. Když si to dáte dobře kolem něho, bude penalta anebo gól,“ usmívá se Koreš.

Fanoušci právem očekávali, že „gól do šatny“ posadí písecké hráče do sedla a dodá jim energii ke zvýšené aktivitě. Po obrátce však měli překvapivě navrch hosté. „Prvních deset minut druhé půle jsme se nechali zatlačit. Soupeř vylezl na nás trochu víc, nenechal nás kombinovat jako předtím. Vytvořil si standardky, hodně rohových kopů. Dělalo nám to problémy. Kluci to vzadu uskákali, i když člověk chvílemi trnul, že si dáme vlastní gól. Dvakrát se míč odrazil od břevna. Řekl bych, že jsme byli šťastnějším týmem,“ přiznává fotbalista prožívající aktuálně nejlepší střeleckou sezonu v kariéře. Dosud nejvíc gólů, sedm, nastřádal v barvách prvoligového Zlína v ročníku 2015–16. 

Fotbal má mít štábní kulturu

Rozhodující okamžik nastal v 75. minutě, kdy Štěpán Koreš na hranici pokutového území nechal zkamenět Tomáše Osvalda a polovysokou střelou k pravé tyči zařídil vítěznou trefu. „Situace vznikla po autovém vhazování. Franta Belej udržel balon a dvakrát jsme si ho vyměnili. Soupeřův bek to trošku tečnul – jak mi to skočilo, nečekal jsem na nic a vystřelil. Gólman zůstal stát. Asi nepočítal, že to vyřeším tak rychle. Byl to docela pěkný gól,“ pochvaluje si písecký rodák, jehož talent už v juniorském věku nezůstal bez povšimnutí funkcionářů pražské Slavie. Hrál také za Mladou Boleslav, budějovické Dynamo či Duklu Praha.

Závěr utkání naplnily oboustranně silné emoce. Uprostřed hřiště se dvakrát strhla potyčka, do níž se zapojilo klubko hráčů. Horké hlavy nezchladila ani nenadálá průtrž mračen. „Nejsem příznivcem takových excesů. Někdy se také nechám unést, ale je to zbytečné. Fotbal by měl mít nějakou štábní kulturu. V píseckém klubu trénuju děti a uvědomuju si, že jsem pro ně i vzor. Výhodu mají hokejisté, kteří můžou sundat rukavice a dát si po tlamě. Ale u nás by to nemělo být. Borci Králova Dvora chtěli vyrovnat a byli nervózní. Na naší straně se projevilo, že máme mladý mančaft. Takové zápasy nás mohou poučit, abychom lépe snášeli nepříjemnou tíhu výsledku,“ uvažuje muž večera.

Plným bodovým ziskem poskočil FC Písek v tabulce skupiny A ze šestého místa na čtvrté se ztrátou jediného bodu na třetí Králův Dvůr a rovněž druhé Domažlice. Souboj dvou týmů z horní poloviny šestnáctičlenného pořadí však v plné míře nenabídl očekávanou fotbalovou jízdu. „V ČFL je úplně jedno, kolikátí jste v tabulce,“ vyvrací Štěpán Koreš nabízející se teorii o vyšší kvalitě na špici. „Soupeř nás ve druhé půli donutil k nákopům, což není naše hra. Souhlasím, že výkon by měl být uvolněný a více kombinační. Ale nemůžeme si nic nalhávat, je to třetí liga. Nejsme Real Madrid,“ říká tvořivý písecký pilíř, který se v posledních zápasech vysunul na hrot útoku.