Nebojácný nováček z Mirovic čeří vody v I. A třídě

Pane Mikesko, jakými změnami prošel kádr před probíhajícím ročníkem?
Přišel bratr Matěje Štochla Jakub, který do června hrával v druholigové Vlašimi, kde dělal i kapitána. Dále přišel Ondřej Kocourek z Podlesí, již zmíněný, Vlastimil Ševr. Vlasta má zkušenosti z Příbrami. Vrátil se také z Čimelic odchovanec Radek Převrátil, z Čimelic dorazil také Michal Viták. Dobře se jevil také Jan Mašek, který se za nás již prosadil, ale bohužel se zranil, má právě pochroumaný meniskus. Kádr máme široký, je za mě skvěle poskládaný. Podle mého chybí ještě střední záložník, který by to řídil, ale všechno stačí řídit obrana. Tam vládne Jakub Štochl, na kterém je znát vyhranost z vyšších soutěží. To je pro nás velká posila.

Jak jste zmínil, do klubu dorazilo velké jméno v podobě Jakub Štochla. Jak se vůbec vyskytla možnost přivést bývalého kapitána Vlašimi do klubu? Jak probíhá v klubu vytipování posil?
Je to vlastně všechno díky Janu Císařovi, který je s nimi v příbuzenském vztahu. Dlouhou dobu jsme fotbal v Mirovicích dělali s vlastními odchovanci. Ty nám často braly okolní kluby, které působily ve vyšších soutěžích. Víceméně se obracíme na Středočeský kraj, kde mají kluci vazby. Milevsko a Písek jsou pro nás daleko. Finančně pro nás nedosažitelné, protože platíme pouze cestovné. My jsme tým, který hraje pouze za cestovné, dávat hráčům peníze za utkání, to je cesta do pekel.

Držíte se v popředí tabulky. Na nováčka parádní výsledek, nemyslíte?
V klubu je velká spokojenost. Budeme doufat, že se nám vyhnou další zranění. Teď máme dva mladé kluky zraněné, jeden má bohužel poraněný menisku, druhý naštíplou holenní kost. Ještě nám chybí posila Vlastimil Ševr, který se dává do pořádku po náročné operaci. Vlasta je ale časově zaneprázdněný, jelikož pracuje především v sobotu, takže uvidíme, kolik toho odehraje. Posílili jsme výrazně. Noví kluci jsou bezvadní, skvěle se sladila parta. Je v kabině vidět skvělá pokora kluků, kteří třeba vidí, že jsou v kádru šikovnější kluci, a tak začínají na lavičce, ale v průběhu zápasu dokážou oživit hru. Mladí kluci se od těch zkušenějších učí, což je pro nás důležité. Postavení je nad očekávání, uvidíme, jak to půjde dále.

S jakými cíli vůbec Mirovice vstupovaly do sezony jakožto nováček?
Chtěli jsme hrát důstojnou roli. V loňské sezoně jsme před uzavřením soutěží vedli 1. B třídu. Měli jsme štěstí, že jsme administrativní cestou dokázali postoupit o soutěž výše. Cílem je klidný střed. Je teprve začátek, uvidíme. Já zůstanu klidný, a budu přemýšlet o lepších umístění, až budeme mít nejméně šestadvacet bodů a budeme zachráněni, takhle bych to řekl.

Kdo podle vás je favoritem na postup do krajského přeboru?
Nemůžu úplně hodnotit. Velké ambice bude mít jistě Nová Ves, Trhové Sviny či Roudné. Čekal jsem upřímně, že bude výše Kaplice, ale zatím to nevypadá. Neviděl jsem naše utkání s Vimperkem, ale co jsem slyšel, tak si Vimperk nezasloužil prohrát 3:0, ten asi také bude tabulkou stoupat. Letos bude soutěž opravdu velmi vyrovnaná. Soutěž se za čtyři roky, ve kterých jsme v ní chyběli, výrazně změnila. Dříve to bylo více silovější a běhavější. V současnosti jsou týmy již vyspělé, a je to více techničtější.

Jak jste na tom s mládeží? Klub má všechny kategorie od mini přípravky až po dorost, takže musí panovat spokojenost.
Co se týče mládeže, tak ta nám funguje více než dobře. Musím poděkovat všem trenérům, se kterými jsme začali před pěti lety tvořit přípravky. Velice dobře pracuje pan Pechar, který vedl postupem času všechny kategorie od přípravek až po současný dorost, který se nám spojil s Čimelicemi. Funguje nám mini přípravka, která hraje turnaje tři na tři, funguje nám mladší a starší přípravka, mladší a starší žáci i dorost. Základna je velice dobrá.

Jak výrazně postihla pandemie koronaviru váš klub z toho hlediska, že velké množství dětí postupem končí se sportem?
Ptal jsem se to trenérů, je to tam znát. Rodiče nám zlenivěli při covidu, je to smutné. Raději koupí dětem tablet, a to se pak od něj nehne. Ale nezasáhlo nás to nějak výrazně. Přátelské utkání hrajeme každý týden, máme vazby na příbramské oddíly, se kterými spolupracujeme. Přátelských zápasů je tedy dost, plus samozřejmě ligové soutěže. Jediným problémem je náročnost využití na hřištích, jelikož máme opravdu dost kategorií na jedno hřiště, ale snažíme se to nějak řešit. Chtěl bych ještě zmínit pana Janotu, který nám výrazně pomohl v tom, že sjednotil děti podle ročníků. To bylo pro klub důležité, doufáme, že z toho budeme v budoucnu těžit.

Jak jste na tom ve spolupráci s městem? Spolupráce s tímto subjektem je vždy důležitá.
Spolupráce s městem je dobrá. Město v loňském roce odkoupilo hřiště od Sokola. A co se jeho týče, tak se nám společně podařilo udělat zavlažování před třemi lety. Hřiště se od té doby neskutečně zvedlo, bohužel okolo nemáme prostory. Mrzelo mě, když při utkání s Trhovými Sviny zaznělo od jednoho hráče, že je to jako louka za jeho domem, to bych protestoval. Víte, děláme to celé ve třech lidech, na hřiště jsme nedostali zatím ani korunu dotace. Postupnými krůčky na všem pracujeme.