Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Návrat na místo činu. Miroslavu Jarouškovi není lhostejný osud Čížové

 
čtvrtek, 6. února 2020, 22:40

Čížová - Obránce Miroslav Jaroušek (38) bude znovu nastupovat za Čížovou. V Sokolu strávil téměř dvě desítky let, jako kapitán jej dovedl k vítězství v krajském přeboru v roce 2011. Teď se na stejné místo vrací, aby mu v těžkých chvílích opět pomohl. „Čížovou mám stále v srdci,“ říká navrátilec.

Kdo přišel na nápad, že se vrátíte do Čížové?
Myšlenka vznikla po přečtení rozhovoru Jihočeského fotbalu s hráčem a trenérem Petrem Jandou o stavu v klubu, kde situace nebyla vylíčena úplně růžově. Nicméně tehdy jsme se s Terezou Kolpekovou bavili pouze na úrovni blíže nespecifikované pomoci z mojí strany. To, že by ta pomoc mohla být hráčská, vzniklo až později.

Kdy se poprvé ukážete v kabině? Naskočíte už do nedělní přípravy s Božeticemi?
Ano, pokud se nestane nic nepředvídatelného, tak plánuji dorazit do Milevska na zápas s Božeticemi.

Nemáte obavy, zda se comeback vydaří?
Obavami bych to asi úplně nenazval, ale vzhledem k mému věku, obecnému vývoji fotbalových trendů, který jde atletickým směrem, a zkvalitnění divize samozřejmě cítím před soutěží respekt. Přece jen to je čtvrtá nejvyšší soutěž, kde už se objevují kvalitní fotbalisté a já byl dlouho mimo a zestárl. Udělám vše, co bude v mých silách, abych týmu pomohl a nebyl jen do počtu. Důležité je udržet se zdravý a dostatečně potrénovat, pak budu mít svědomí čisté.

Nezkoušel jste přemlouvat další bývalé čížovské hráče, aby pomohli?
Lhal bych, kdybych říkal, že nezkoušel. Nějaká jednání probíhají, nicméně v tuto chvíli nemohu být konkrétnější. Vše je teprve na začátku, i když konec přestupního období se rychle blíží. Uvidíme, jestli někdo prokáže veliké srdce a půjde do toho s námi.

Posledních tři a půl roku jste trávil v Plzni. Budete se vracet do rodného kraje?
Vracet jsem se vlastně nikdy nepřestal. Mám v Písku a okolí sestru, švagra a spoustu známých, se kterými se potkávám. Bohužel ta četnost není tak vysoká jako bývala, když jsem hrál v Čížové poprvé. Tímto se všem mým „zanedbaným“ kamarádům a známým omlouvám.

Po odchodu z Čížové v roce 2016 jste hrál celou dobu za Košutku Plzeň. Byl jste tam spokojený?
Jednoznačně ano a zase se tam vrátím! Košutka Plzeň je klub, který je svým naturelem hodně podobný Čížové. Liší se, respektive donedávna se lišily, dle mého názoru, pouze v tom, že za Košutkou nestojí žádný silný mecenáš, který by dostal klub sportovně výš. Košutka je spolek nadšenců, kteří fotbal dělají ve svém volném čase s velikou láskou a zápalem. Na nic si nehrají, ctí soupeře a rozhodčí, kvalitně vychovávají mládež, váží si jakékoliv pomoci… A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Shrnuto, podtrženo, Košutka je pro mě „Čížová v Plzni“.

Nebyli v Plzni překvapení, když jste jim oznámil, že přestoupíte zpátky do divizní Čížové?
Abych řekl pravdu, události se seběhly tak rychle, že jsem svoje oficiální stanovisko a žádost o uvolnění stihl předat vedení a spoluhráčům pouze elektronicky písemnou formou. Už delší dobu jsem pouze hráč B-týmu a tam se začíná s přípravou až později, tak jsem vlastně neměl ani žádnou možnost tak učinit z očí do očí. Sto procent ohlasů od kluků je přejících a už se těší, až v létě přivítají do týmu staronovou divizní posilu (usměje se).  U A- týmu jsem svoje působení ukončil vloni z vlastního rozhodnutí, tím pádem tam chybět nebudu a garda to zvládne půl roku i beze mě.

Už jste stihl hovořit s trenérem Satrapou? Na jaký post v obraně s vámi počítá?
Nestihl. Vše se seběhlo velmi rychle a tak zatím nebyl prostor. Myslím, že v neděli v Milevsku bude trochu více prostoru si říct co a jak dále. Nicméně se na spolupráci velice těším.

Určitě jste nesnáze Čížové, do jakých se po úmrtí činovníka a hlavně mecenáše Vávry dostala, sledoval.
Máte pravdu, sledoval jsem to velmi intenzivně, ale vstoupil jsem do toho teprve až nedávno. Cítil jsem potřebu následovat myšlenku Ládi Vávry. Mám to v srdci, stejně jako měl on.

Také zastáváte názor, že pokud klub financuje jeden člověk, není to dobře a může později nastat velký problém.
Víte, já jsem v Čížové strávil 18 sezon a nepamatuji si sezonu, kdy by si soupeři, jejich činovníci, nebo fanoušci nešuškali, že tahle sezóna je pro Čížovou poslední. Vidíte a vydrželo to prozatím víc než dvacet let a Čížová tu pořád je a pořád funguje. Mezitím skončilo spoustu “silnějších a stabilnějších” klubů. Já tohle mecenášství určitě nezatracuji, rozmar schopných lidí mi pomohl získat nezapomenutelné zážitky spojené s fotbalem. Velice si vážím Saši Bystrova i Ládi Vávry, že tohle celé ty roky podporovali a tvořili tak nejslavnější dějiny klubu, který by bez nich jen těžko dosáhl takových výsledků. Tito lidé mohli své peníze investovat kamkoliv jinam, ale rozhodli se pro fotbal a pro Čížovou, za což jim patří můj veliký obdiv a dík. Myslím si, že tohle bude doceněno až někdy mnohem později v budoucnu. Abych se vrátil k vaší otázce, nemyslím, že je to obecně špatné, myslím, že je to pouze velmi křehké spojení a člověk prostě musí počítat s tím, že se “něco” může stát. Ztrátou člověka, jakým Láďa byl, utrpěl klub těžkou ránu, kterou se snažíme teď zacelit.

Chcete nám přiblížit osobu Vladimíra Vávry a jeho roli v Čížové?
Tohle je hodně osobní otázka a asi bude znít moje odpověď sentimentálně, ale mám potřebu to sdělit. Láďa mě do klubu přivedl a byl v něm po celou dobu mého působení. On nebyl typ člověka, který by po třech prohraných zápasech chodil do kabiny a plival oheň a síru a dával nám ultimáta. Vždy spíš stál v pozadí, rád si o fotbale povídal a řešil vše kolem něj, ale příliš nám do něj nemluvil. Tím se podle mě od ostatních fotbalových činovníků lišil. Fotbal byl pro něj vším, hráči rodinou a Čížová domovem. A to doslova.

Jak zmínila předsedkyně klubu Tereza Kolpeková, třeba konečně dojde na úzkou spolupráci s FC Písek. Mezi třetí ligou a divizí by to mělo smysl, navíc písečtí momentálně nedisponují B-týmem.
Určitě by to byl veliký benefit pro Čížovou, ale i pro Písek. Uvidíme, jak dopadnou další jednání na úrovni vedení obou klubů. Vše je zatím na začátku.

Koukal jste podrobně na divizní tabulku? Odstup od sestupových příček není až tak velký…
Samozřejmě i tohle vnímám. Pro dobré výsledky bude nejzásadnější skladba kádru. Uvidíme, co se nám podaří dát dohromady a jak budeme úspěšní. Navíc týmy z dolní poloviny tabulky obvykle získávají na jaře v průměru vice bodů, než na podzim. Je to jenom sport a vzhledem k tomu, co teď prožíváme po odchodu Ládi Vávry, je případný sportovní neúspěch tím nejmenším, co se v životě může stát. Nicméně zbraně neskládáme, budeme bojovat.

Jaké je vaše hlavní přání do jara s čížovským Sokolem?
Tím hlavním přáním dovnitř do klubu je asi jeho stabilizace, dostat prostor pro nádech. Tím sportovním přáním určitě je, abychom byli konkurenceschopným soupeřem a aby se soupeřům jezdilo do Čížové zase s takovou oblibou, s jakou usedáte na zubařské křeslo.

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Jan Škrle
 


 

Reklamní sdělení

Reklama