Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Návrat ze zdravotní dovolené oslavil Lukáš Dudek hattrickem a těší se na Lafatu

 
pátek, 25. května 2018, 09:54

Nejlepší střelec krajského přeboru Lukáš Dudek se opět vrátil po pártýdenní pauze zaviněné zraněním opět vrátil do hry. A podle svého zvyku znovu trápil obranu i gólmana soupeře. Odnesla to Nová Včelnice, kterou zasáhl třemi přesnými trefami. I proto, že nemoc ani prášky mu neotupily jeho střelecký apetit. I proto byl zvolen Mužem kola.

Zápas s Novou Včelnicí mohl mít dva možné scénáře. Buď by její hráči už byli smířeni se sestupem a v utkání mohli působit odevzdaně, nebo také opět mohli favorita překvapit. To už ostatně několikrát předvedli. Jak na vás působili?
Kluci ze Včelnice na mě nepůsobili  odevzdaně, ale nebyli směrem dopředu přímočaří, a často se sami připravili o slibně se rozvíjející šanci. Nám pomohl rychlý gól a jen škoda, že jsme nebyli efektivnější v zakončení.

Vy jste se na hřišti objevil zase po delší době, když jste si léčil zranění. Kde a jak se vám to stalo a co vás potkalo?
Od zápasu v Oseku mě trápila bolest v třísle. S Rudolfovem se to ještě vystupňovalo, ale čekal nás zápas na Hluboké, a to je moje srdeční záležitost! Takže byla domluva s trenéry, že si pak dám dva týdny pauzu. I když je pravda, že jsem ještě během těch čtrnácti dnů prodělal virózu, takže o to větší jsem měl klid na léčbu.

Na trávníku bylo vidět, že vám fotbal chyběl. Žádná veliká ztráta rychlosti a chuti do hry habaděj. Nadto ještě hattrick a odskok od ostatních v tabulce střelců. Pamatujete si po té euforii, jak vaše góly padly?
Všechny branky byly do odkryté branky a servírovaly se mi doslova na zlatém podnose. První mi připravil Sláva Vařák, druhou bohužel pro Včelnici brankář Holický, který netušil, že mu číhám za zády a třetí Martin Šíma.

Ve zprávě jste nám napsal, že nám potom pošlete fakturu za pokuty. Je to tak drsné?
Je to děs, někteří hráči co ještě studují, musí kvůli našemu pokladníkovi Martinu Nýdlovi chodit i na noční brigády,  protože jsou lépe placené a rodiče hold nepřispějí. Takový Michal Rabiňák, který sedí hned vedle něj, raději půlku sezóny promarodil, než aby se zadlužil.

Tak mě napadlo, platí pokuty třeba i trenér nebo jeho asistent? Góly sice nedávají, na tréninky pozdě nechodí, ale na vašich úspěších určitě mají veliký díl vašich úspěchů. Možná by se mohli podílet i oni. Co říkáte?
Tak teď jen doufám, že si tohle přečtou jak trenér Táborský, tak asistent Roman Chlumecký a po sobotě i další asistent Standa Rožboud. Rád na sebe nechám udělat sbírku. (smích) Ale na druhou stranu když budu mluvit vážně. Patří jim velķý dík, že mi i přes nulovou účast na tréninku, dávají místo v základní sestavě, které jim naštěstí splácim góly.

A teď k budoucnosti. Řekl jste, že je o vás zájem v zahraničí a po sezoně byste mohl odejít do Rakouska nebo Německa. Jenže na druhou stranu se má vrátit do Olešníka nejlepší střelec ligy David Lafata. Nepochybuji, že jste už na tuhle otázku mnohokrát odpovídal, ale ani spolupráce s ním by vás nezlomila, abyste ještě svoje rozhodnutí zvážil?
Být mi o pár let míň, asi je to rozhodování snazší. Pro mě je jasná cesta směrem za kopeček, tak abych fotbal spojil i s prací. Čas v Olešniku se mi asi krátí, ale ještě mám času dost na rozmyšlenou, jestli to budou jen čtyři kola nebo více.

Představte si to, vy a Lafata vepředu, jako on předtím v Dynamu hrál s Markem Kuličem. To byla dvojka. Zezadu by vás podporoval Sláva Rožboud, to by byla úderná síla. Každopádně nepochybuji, že se na jeho příchod těšíte.
Určitě se těším já, stejně jako kluci v kabině. Pro nás to bude obrovská posila už jen zkušenostmi a přístupem.

Troufáte si tipnout, kdy se spolu poprvé zapíšete do listiny střelců?
Pokud zůstanu, tak to doufám bude hned v 1. kole krajského přeboru (smích), dříve se asi stejně na hřišti v jednom dresu nepotkáme. No a pak by to mělo takhle být až do konce podzimu.

Pokud byste si to nerozmyslel, mohlo by být pro vás snazší kvůli zaměstnání v zahraničí dojíždět tam třeba i na tréninky?
Bez tréninku to dlouho nepůjde, pociťuji to na sobě tuhle sezónu. Ne, že by mi chyběla fyzička, ta vzhledem k práci celkem drží a nikdy není problém jít se v Pasově proběhnout individuálně. Ale práci s míčem během před zápasové rozcvičky nedoženu.

V Dačicích to nejspíš nebude, tam to ještě bude jenom na vás. A Dačice, i když působí rezignovaně, pořád chtějí ukázat, že fotbal umí.
Zápas v Dačicích bude hlavně o tom, jak k němu přistoupíme. Dačice doma umí zahrát, o tom mohou vyprávět v Katovicich, ale bude to hlavně zápas o našem přístupu!

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Jan Škrle