Fotbal mi zabral moře času, ale hodně mi toho vrátil, říká jubilant František Samec

Trénování se František Samec začal věnovat poměrně brzy, už někdy v šestadvaceti letech. Stále hrál za béčko Dynama, když se ale při základní škole v Čéčově ulici otevřela sportovní třída, jako první v kraji, šel do ní trénovat děti. Tím odstartovala Samcova bohatá trenérská kariéra, později se stal také předsedou Komise mládeže Jihočeského KFS.

Rád vzpomíná na pozdější reprezentanty Karla Poborského nebo Jiřího Lercha, kteří prošli jeho rukama a na něž je patřičně hrdý. "Těch dětí, které jsem trénoval, by byl dlouhý výčet. V zimě jsme jezdili na soustředění do Krkonoš a trenéři lyžování se nestačili divit, jak jsme s dětmi sjížděli v Harrachově sjezdovku. Vedl jsem i žáky v Igle České Budějovice a směle jsme konkurovali Dynamu. S krajskými výběry jsme procestovali snad půlku světa. Byli jsme v Norsku, Anglii, Holandsku, ale i v Americe nebo Kanadě a už ani nevím, kde všude ještě," bilancuje čerstvý osmdesátník. Zážitkem pro něj byla návštěva Německa a přijetí prezidentem Richardem von Weizsäckerem v berlínském Reichstagu.

V trenérské roli František Samec působil v několika českobudějovických klubech. Trénoval na Sokolském ostrově VTJ Škoda České Budějovice, Lokomotivu, Čtyři Dvory, výraznou stopu zanechal v Malši Roudné. "Na Roudné mám jen ty nejlepší vzpomínky, ale výborně se mi spolupracovalo i s lidmi v Lokomotivě nebo v Igle. Fotbalu obětovali zadarmo spoustu času a je radost se s nimi potkávat," vzpomíná na všechna svá angažmá v dobrém.

Není divu, že mezi gratulanty k jeho významnému životnímu jubileu byla řada osobností spjatých s jihočeským fotbalem, mezi nimiž našel mnoho přátel. "Všech přání si moc vážím," říká upřímně. O zážitcích spojených s fotbalem by mohl vyprávět celé hodiny. Ve svém životě jich prožil opravdu hodně. "Fotbal mi zabral moře času, to je pravda, ale hodně mi toho vrátil. Rozhodně nelituji času, který jsem fotbalu věnoval. Vždycky jsem svým svěřencům říkal, že fotbal jim vrátí to, co mu dají. Sám jsem se o tom přesvědčil," potvrzuje Samec, že fotbal mu jednoznačně obohatil život.

Nejrozšířenější a nejpopulárnější hru na světě sleduje oslavenec i dnes. Nejčastěji můžete Františka Samce potkat na Střeleckém ostrově, Dynamu fandí i ve složitém období, v jakém se nejslavnější jihočeský klub nachází. Zajde se podívat i do Roudného a občas také do Suchého Vrbného na Lokomotivu. Směje se, že na svých cestách po republice se orientuje podle fotbalových hřišť.

I v osmdesáti je František Samec vitální a stále se snaží hýbat. "Cítím se dobře, i když teď trochu pokašlávám. S přáteli z fotbalu jsme jezdili na kolech kolem Třeboně, trochu jsme i závodili, tak to mám asi z toho," říká muž, který se zařadil mezi významné osobnosti regionálního fotbalu. Jubilant má i jedno přání. "Věřím, že Dynamo se ze současné krize zberchá a vrátí se tam, kam patří. Pamatuji, když spadlo až do I. A třídy, a taky se z toho dostalo," doufá František Samec v lepší zítřky tradičního českobudějovického klubu.