14. 5. 2026
Články

Dva Šípy do strakonického terče. Pro takové momenty žijeme, říká Muž kola

Strunkovice nad Blanicí – Lídr 5. ligy ze Strakonic má v kolonce porážek číslo dvě. A v obou případech za nimi stojí Strunkovice, které jako jediné dokázaly celek z Křemelky dvakrát porazit. Naposledy se jim to povedlo v jejich Mexiko aréně. Přestože domácí už od čtvrté minuty prohrávali, našli i v oslabené sestavě po změně stran dostatek sil k senzačnímu obratu na 2:1 (0:1). Hlavní postavou utkání se stal dvaatřicetiletý středopolař Michal Šíp. Nejprve se prosadil hlavou po nacvičeném signálu a následně z dvaceti metrů nechytatelně zamířil do šibenice. I díky tomu si od Jihočeského fotbalu vysloužil titul Muž kola.

Bral jste zápas proti Strakonicím prestižně nejen z důvodu, že jste se postavili vedoucímu celku soutěže, ale také proto, že jste za ně v dorostu hrál?

Na zápas se Strakonicemi jsem se osobně těšil. Paradoxně jim fandím a přeji jim postup, přeci jen mě vychovaly pro velký fotbal, ale to neznamenalo, že jsem je nechtěl porazit - ba naopak, zvlášť když mají takový náskok.

Potkal jste se třeba na hřišti s některým ze svých bývalých spoluhráčů?

Bývalých spoluhráčů už v týmu moc nezůstalo, přece jen už je to nějaký pátek, co jsem tam hrál (smích). Napočítal jsem asi tři bývalé spoluhráče, ale i tak to bylo po těch letech příjemné setkání. V dorostu jsme měli výbornou partu a rád na to vzpomínám.

Kde jste po dvou porážkách a v oslabené sestavě dokázali najít tolik síly, abyste těžké utkání vyhráli? Navíc když jste brzy prohrávali...

Řekl bych, že v týmu je obrovská síla a spousta výborných fotbalistů. Škoda jen, že nám momentálně nepřeje zdraví. Určitě nás ale nakopl gól na 1:1 po nacvičené standardní situaci, kdy mě krásným centrem našel náš kapitán a tahoun mužstva Roman Žurek.

A vaše vítězná trefa? Nabízelo se vystřelit?

Nemohl jsem moc běhat, tak nezbývalo nic jiného než to vzít na jeden dotek a vystřelit. Se štěstím to tam padlo, gólman to skoro měl...

Když jste viděl svůj vítězný gól na videu, vybaví se vám, zda jste někdy během kariéry vstřelil hezčí? Řadil byste tenhle mezi své nejlepší?

Takové góly dávám běžně... Kdy naposledy jsem nějaký takový dal, si ale už nepamatuji (smích).

Už minule jste prý nastoupil se sebezapřením. Co vás limituje?

Jsem na tom pořád blbě. Mám odraženou patu a na středečním tréninku jsem trenérovi říkal, že to nepůjde. Venca Beneš mi ale řekl, že musím nastoupit, jelikož je nás momentálně málo, ať si vezmu dva Ibalginy a musíme to zkusit. Vyzkoušeli jsme to a utkání jsem nějak zaplaťpánbůh dohrál, v chůzi...

Co jste říkal na atmosféru, kterou vytvořili fanoušci? Přišlo jich více jak 300...

Atmosféra byla perfektní, musíme fanouškům poděkovat. Mexičani jsou známí tím, že za to umí vzít, když se sejdou. Bylo to perfektní. Hrát před takovým publikem bylo skvělé a kdyby to bylo každý zápas, tak bychom za to byli velmi rádi.

Trenér Václav Beneš po zápase říkal, že z téhle výhry budete žít hodně dlouho. Vnímáte to stejně? Dodalo vám vítězství novou energii?

Určitě ano. Pro takové momenty žijeme a je to ten nejlepší pocit, hlavně pak při oslavách. To má úplně jiné grády. Škoda jen, že už nejsem svobodný (smích).

Do Strunkovic jste přišel během zimní přestávky. Když pomineme zranění, které vás trápí, jste ve svém novém působišti spokojený?

Určitě spokojenost. Musím říct, že mě kluci rychle vzali do party a hned po prvním zápase proti Oseku, kdy bylo naplánované moje zápisné, jsme se pořádně stmelili.

A probíhala už jednání ohledně další sezony?

O tom, zda budu pokračovat i v příští sezoně, jsme se ještě nebavili. Jelikož má ale přijít omlazování kádru, tak uvidíme, jestli si mě budou chtít trenéři nechat.