Hrát s kvalitním soupeřem je vždy výzva a motivace, tvrdí před Katovicemi soběslavský Jiří Šmídmajer

V posledním kole si na vás vylámala zuby i Třeboň. Přitom hra v prvním poločasu asi neodpovídala tak vysokému náskoku, který jste si vybudovali na počátku druhého dějství. Nebo se mýlím?

„Ano, nebylo to jednoduché, i když jsme věděli, že se Třeboni moc nedaří. Ale čekali jsme, že se na nás dokážou vyhecovat, a budou se nám snažit to co nejvíce znepříjemnit. I první poločas nasvědčoval tomu, že to bude vyrovnané utkání.“

První dva důležité kroky jste k tomu udělal vy po půl a čtvrthodině hry. A dělila je přestávka. Kdo v tom měl ještě předtím prsty, než jste dopravil míč za Skálova záda?

„U první branky nese zásluhy Vojta Žalda, který vybojoval míč a po následném centru do vápna s přispěním třeboňského obránce mi balon přistál u nohy a já už měl snadnou pozici ke skórování. A druhá branka přišla po přestávce, kdy Robert Fišer obral svým důrazem hráče Třeboně o míč a vyslal výbornou přihrávku mezi obránce. Tam jsem nabíhal a po křížné střele na zadní tyč míč krásně zapadl do horního růžku brány.“

A třetí úspěch přidal váš kolega v útoku Martin Dvořák. Tohle útočné duo asi straší ve snu každého soupeřova beka, stejně jako před časem sehraná dynamická dvojka Lafata – Kulič. Ať zůstaneme u nás.

„Doufám, že straší. (smích) A jsem rád, že se „Dvořka“ od Hradce opět chytil a začalo mu to tam zase padat. Určitě se já ani Marťas nechceme srovnávat s Lafatou nebo kýmkoli jiným, ale jsem rád, že se nám daří dávat góly, a tím pomáhat týmu k získávání bodů. Naším úkolem jakožto útočníka je prostě góly dávat. A i když se předtím nedařilo mně, nebo teď „Dvořkovi“, tak je dobře, že se dokážeme zastoupit, a jeden z nás vždy ty góly dá.“

Jenže potom jste asi trenérů Hajičovi už moc radosti nepřidali, když jste dovolili Třeboni snížit na rozdíl jediného gólu. Jak se ukázalo, ani třígólový náskok není bezpečný, když se opustí osvědčený způsob hry.

„Přesně tak. Myslím, že Radek musel na lavičce kvést. Ale jak říkáte, místo toho, abychom byli v pohodě po vedení 3:0 a přidali ještě další branky, tak po našich zbytečných chybách vrátíme soupeře zpět do hry a vše si tím zdramatizujeme. A navíc se připravíme o důležitého hráče, kterým je Honza Boháč. Ten nám bude v příštích zápasech určitě chybět. Možná, že jsme byli až moc uspokojení výsledkem a naše hra polevila. Ale aspoň si z toho vezmeme ponaučení do dalších zápasů, že tu teď není soupeř, kterého bychom měli podceňovat. A musíme přistupovat ke každému zápasu individuálně na sto procent připraveni a soustředěni.“

Navíc ten fotbal asi bolel hráče obou týmů. Nervozita veliká? Nebo i zbytečná, jak už to někdy bývá u prestižních utkání?

„Tak bolel určité, ale to už většina zápasů. Jak říkám, teď tady není žádný vyloženě slabý soupeř, a každý zápas bude bolet. A kór, když v nějaké fázi zápasů polevíme. Třeboň nám ukázala, že se hraje celých devadesát minut. Neřekl bych, že tam byla nějaká přehnaná nervozita. My jdeme do zápasu v pohodě a nemáme důvod se nějak stresovat. Pro nás je to tento rok veliký úspěch a může se to jen zlepšovat, takže nervozita není třeba.“

Přesto Soběslav pořád běží jako dobře naolejovaný stroj. Vydržíte takhle namazání až do konce sezóny? Co vám to trenér Hajič předepsal?

„Tak musím říct, že jsem rád, že jsme se takhle sehráli, a funguje to, i když vypadlo pár marodů. Pořád máme adekvátní náhradu na každý post, a to je určitě velké plus. Jestli nám to takhle vydrží až do konce sezóny, je jen na nás a našem přístupu. Samozřejmě doufám, že ano, a potvrdíme tak, že jsme jako tým vyzrálí na to pohybovat se na vrcholu krajského přeboru nebo i výš. A předpis doktora Hajiče nesmím zveřejnit. (smích). Ale je třeba zmínit, že vše, co s námi či pro nás dělá, dělá výborně, a jsem rád, že nás trénuje. Spolu s vedením mu patří velká zásluha na tom, kde jsme, a proto jsem rád, že se jim můžeme odměňovat dobrými výsledky.“

Ovšem příští kolo bude asi dvojnásob náročné. Nejenže pojedete na žhavou půdu třetích Katovic, ale navíc si v případě úspěchu můžete vybudovat už téměř nedostižný náskok. Nebude vás to přece jenom psychicky trošičku svazovat? Nebo si podobné pocity nepřipouštíte a bude to „jenom“ souboj prvního s třetím?

„Těžký zápas to bude určitě. Katovicím se na jaře velmi daří a ke všemu hrajeme u nich, kde mají výbornou podporu. Ale na druhou stranu se na takový zápas velmi těším a doufám, že splníme předpoklady dobrého fotbalu. Hrát s tak kvalitním soupeřem je vždy výzva a motivace. Myslím, že to bude zápas se vším všudy. A jak už jsem zmiňoval, nervozitu do toho tahat nebudeme. Chceme si každý zápas užít a pokud možno i vyhrát. A přistoupíme k tomu jako ke každému zápasu, protože každý je důležitý.“

Nakonec by to mohl být i duel dvou elitních střeleckých dvojic, domácích Požárka a Uhera s tandemem Šmídmajer s Dvořákem. A proti nim na obou stranách kvalitní defenzíva. Těžko tipovat, ale troufl byste si? Ale objektivně, prosím. Zvažte všechny aspekty.

„Jak jste zmínil, oba máme velké kvality jak vzadu, tak vepředu, což jen naznačuje vyrovnaný zápas a je třeba se na ně připravit. Ale doufám, že zužitkujeme zkušenosti a vyzrálosti našeho týmu k získání plného počtu bodů. V Katovicích jsem minule nehrál, protože jsem marodil. Těžko říct, jak jim pomůže domácí prostředí. Nám navíc bude chybět „Bohy“, ale jsem přesvědčen o tom, že nás Radek dobře připraví, a my odehrajeme dobré utkání. Takže, jestli objektivně, tak si myslím, že to bude velmi vyrovnané, a skončí to dělbou bodů. Ale samozřejmě si budeme přát všechny tři.“