Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Katovice ani my jsme nechtěli hrát údržbu, chválil si soběslavský halv Pavel Nohava

 
pátek, 28. dubna 2017, 11:10

Zdá se, že Hajičův tým si už vybudoval téměř neotřesitelné vedoucí postavení a Soběslav může hrát naprosto uvolněně. Je to vidět hlavně na výsledcích. Lví podíl nejenom na bodu z Katovic má středopolař Pavel Nohava. I proto byl zvolen Mužem kola.

Váš zápas v Katovicích budil zaslouženou pozornost. Nakonec jste získali důležitý bod, který vám udržel devítinásobný náskok před pronásledovateli na druhé příčce. Přihlížející se shodli na tom, že viděli velice kvalitní útočný fotbal bez větších taktických manévrů. Prožívali jste to tak i na hřišti?

„Bylo to celkem logické. Soběslav velký náskok na čele, Katovice zase na jaře bezkonkurenční. Nic lepšího pro fanoušky asi momentálně nebylo. Myslím, že v zápase bylo jednoznačně vidět, v jaké jsou oba týmy pohodě a bod nakonec berou všichni.“

Možná se od vás očekávala v samotném začátku větší zdrženlivost, zvlášť když jste brzy inkasovali. Razantní nástup domácích se ale přece jenom projevil.

„To, že Katovice budou namotivovaní, zbláznění fanouškama, to jsme věděli. Bohužel prvních deset minut jsme nezvládli úplně skvěle. Tam jsme si měli počínat lépe. Třeba příště.“

Časem jste převzali aktivitu vy, a zatímco Katovicím patřil začátek poločasu, vám zase konec. Tam fanoušci ocenili vaši nádhernou přihrávku na Martina Dvořáka, který ji zužitkoval ve vyrovnávací branku. Něco podobného máte nacvičeného, nebo situace vyplynula ze hry?

,Do té patnácté minuty to bylo ode všech takové jalové, rozkoukávací. Myslím, že jsme se pak všichni zvedli a fotbal jsme začali hrát stejný, jako když hrajeme doma. Vyrovnávací branka byla vyústěním našeho zlepšení. Situace před vyrovnáním samozřejmě vyplynula ze hry. Z toho, jak se to hezky povedlo, mám radost. Podobné situace bychom asi těžko natrénovali, zvláště když Martina Dvořáka vidím na tréninku jen sporadicky.“(Smích).

I po přestávce bylo vidět, že ani jeden tým není spokojen s bodem, a zajímavý fotbal pokračoval. Veliké příležitostí k vedení měli oba soupeři, ale skóre se už nezměnilo. Dalo by se asi jenom tipovat, kdo zahodil vyloženější šanci. Koho byste preferoval na „paliče utkání“ vy sám?

„Já už jsem to zmiňoval na začátku. V současné době nebyl ani z jedné strany důvod k tomu, aby se hrála nějaká údržba na remízu. Myslím ale, že ve druhé půli jsme k výhře měli malinko blíže. Bylo tam několik dobře sehraných situací, kdy nám na malém vápně chyběl krok nebo více štěstí při závarech. V tomto zápase bych ale nenazval paličem žádného hráče. Když už šance přišly, bylo to často v těžkých situacích.“

Vysoký náskok podvědomě musí podněcovat myšlenky na postup. Jak to probíhá ve vaší kabině? Nebo si to raději nepřipouštíte a zatím se probírá „zatím“ jenom vítězství v soutěži?

„Bavíme se o všem. Chceme přebor vyhrát a do divize postoupit. Určitě jsme dokázali, že první nejsme náhodou. Teď už to jenom potvrdit. Potřebujeme uhrát co nejdříve pár bodů, aby už se přestal bát i náš trenér.“ (Smích)

Kdo by vás z nadcházejících soupeřů asi tak mohl rozkolísat? Vlčáci ze Želče, Katovic nebo Čimelic budou bezpochyby vaše výsledky sledovat velice pozorně.

„Ať sledují. My děláme totéž. Když prohrají, máme radost. Když vyhrají, musíme taky. Na nejbližší pronásledovatele máme devět bodů náskok a až na Rudolfov máme i lepší vzájemné zápasy. Máme určitě dobrou výchozí pozici do zbytku soutěže.“

Určitě jste už na tuhle otázku odpovídal mnohokrát, ale mně to nedá. V Roudném střílel góly Václav Nohava. Jste spolu nějak spřízněni, nebo jde o pouhou shodu jmen? Nakonec by to byla skvělá symbióza, jeden Nohava by přihrával a druhý dával branky:

„Odpovídám často a pořád stejně. Václava Nohavu neznám. Samozřejmě jsem si vždycky přečetl sestavy v novinách, tak jsem to věděl. To ale bylo vše.“

Když jsem se toho dotkl, kudy vedla vaše kariéra? Omlouvám se za svou neznalost, ale zaregistroval jsem vás asi až ve službách tehdy ještě FK Tábor a Písku. Dokonce vás tam mám na jedné fotce, jak odpočíváte vedle Tomáše Trněného. Ale tohle zřejmě nebyly vaše první štace. Prozradíte, prosím, vaši možná i bolestnou štrapác fotbalovým životem?

„Když jsem vyšel z dorostu, který jsem strávil v budějovickém Dynamu, hrál jsem rok divizi v Milevsku. Odtud jsem pak zamířil do FK Tábor později FC MAS Táborsko, kde jsem byl do loňského září. V roce 2014 jsem si odskočil na rok a půl trvající hostování do Písku. Momentálně už jsem osm měsíců v Soběslavi. Zatím nemám žádné zprávy, že by spolupráci se mnou chtěli ukončit, tak to tady budeme snad dál koulet společně:“

Nebo se rýsovala i kariéra i v jiném sportu? Hračičkové bývají mnohostranní sportovci. Čím potěšíte svoje srdíčko mimo fotbalový trávník? Třeba i rodinou, či snad dokonce prací?

„Ne, to se určitě nerýsovala. Mám rád jiné sporty, je jich dost, ale nikdy jsem neměl chuť věnovat se něčemu dalšímu.“

V příštím kole opět budete postrádat výhodu domácího hřiště a vaši soudržnost vyzkouší tentokrát exdivizní Milevsko. To naposledy prohrálo v Třeboni a doma je holt doma. Kde jinde pofoukat bolístky z venku než právě tam, že? Možná bude důležité si tentokrát ohlídat začátek a soupeře pak nehonit.

„Do Milevska pojedeme vyhrát. Sice nám bod z Katovic stačí, ale zase bysme nechtěli nechávat body úplně všude. Určitě si ale musíme dát pozor. Po každém zápase Milevska se píše, že bylo lepším mužstvem a smolně prohrálo. Nechtěl bych, abychom byli právě my, na kom si spraví chuť.“

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Jan Škrle

Nejčtenější

  • I. třídy: Lažiště poprvé v čele, Bukovsko...

  • VIDEO: Nicolas Penner po prvních měsících v...

  • KP: Hradecký obrat s Čimelicemi. Želeč dvěma...

  • KP: Hluboká zvítězila v Třeboni po brankách...

Reklama