Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Proti Dražicím se nám povedlo sundat deku, říká Muž kola Pavel Hájek

 
středa, 27. září 2017, 17:20

Hluboké se v posledních utkáních moc nedařilo, inkasovala nemálo gólů, zato málo jich vracela. To se změnilo ve střetnutí proti Dražicím, kdy její hráči situaci otočili ve svůj prospěch. Střelecky se přitom zaskvěl domácí Pavel Hájek (26), autor čtyř branek a samozřejmě tím pádem zaslouženě i Muž 7. kola KP.

Jak to vypadá, střelci v krajském přeboru se nejenže neukládají k zimnímu spánku, ale naopak se teprve dostávají do formy. V minulém kole zazářil čtyřgólový olešnický Dudek, vy jste zdařile pokračoval stejnou porcí. Dáte si ještě opáčko? Určitě se vám to líbilo.
To víte, že by se mi to líbilo. Ale důležitější je pro mě teď, aby se dařilo týmu jako celku, a vrátili jsme se tam, kam patříme. Protože dno tabulky určitě okoukávat nechceme. Jinak pocit je to pěkný, příjemný, chodily mi zprávy i telefonáty s gratulacemi.

Dražice ale kladly dost tuhý odpor, hlavně Horka asi dělal problémy.
Musím uznat, že Dražice jsme prvních třicet minut přehrávali a taky jsme díky tomu vedli o dva góly. Ale pak začaly hrát a my jsme trochu zaostávali. Klobouk dolů před tím klukem, je to velice šikovný a komplexní hráč, od pokrytí balonu až po zakončení.

Vy jste si čtyři góly rozdělil rovnoměrně mezi branky ze hry a penalty. Prozradíte, kdo vám dláždil cestu k úspěchu?
Na první branku mi nacentroval David Říha. Chodíme spolu do dvojice na tréninku a konečně to přineslo nějakej ten gól. Na čtvrtou branku mi přihrával Karel Jonáš krásným pasem za beky. První penaltu jsem nezařídil já, ale myslím, že Anty (Antoš) a druhou  Stráďa (Stráský).

Není riziko zkoušet štěstí z pentle dvakrát za sebou? Gólman si vás může přečíst, a další pokus zmařit. Ostatně Volkovi se to málem povedlo.
Když si věříte, že to dáte, tak můžete jít s klidem i na třetí. Málem chytil, ale naštěstí jak pro mě, tak i pro náš tým to tam padlo. Riziko to samozřejmě je. První penaltu máte tak nějak nacvičenou a jste si jistý kam to dát, ale na tu druhou už musí hráč přemýšlet, kam to dá, aby to gólman neměl. Já jen využil toho, že Volek je už starší, a tak jsem věděl, že na zemi nebude tak rychle. Až mě ale překvapil, jak rychle dole byl u druhé penalty, ale i ta nakonec prošla.

A další pravidlo říká, že ten, kdo byl faulován, nemá sám pokutový kop střílet. Zase jste na to nedbal, tedy naštěstí. To jste byl tak v laufu, že jste si věřil?
To jsou špatné informace, já jsem u první penalty nemotal a ani nezařídil. Ale je asi pravda, kdyby penalta na mě byla, stejně bych ji šel kopnout.

Mimochodem, je pravda, že jste hrával i na postu stopera než vás vyslali ničit soupeřovu obranu? Možná i tyhle zkušenosti pomáhají v odhadu kde zatlačit.
To bylo období v mužích za Karla Váchy, kdy nám chyběli obránci a tak jsem šel na stopera já. Takže pravda to je, i když jsem ho hrával jen chvilkově. Ale ten post mě baví, můžu si v klidu zařvat a srovnat hru.

Vystřídal jste řadu týmů, počínaje domovskou českobudějovickou Vltavou, pak přišly SKP, Dynamo, Hluboká, zahraničí, Třeboň. Už nevím, jak to probíhalo chronologicky, ale možností ke sbírání zkušeností i se zkušenými trenéry dost a dost. Dá se nějaké období považovat za nejlepší?
Vzpomínám asi na všechny svoje etapy vcelku dobře. Není žádný tým, kde bych se cítil špatně nebo jsem si s někým vyloženě nesedl… Aspoň teda já o tom nevím. Jinak vyzvednout musím partu na Hluboké. Sice se občas popíchneme nebo si zanadáváme, ale jinak je tam skvělá parta a výborní kluci.

Poprvé jste si také mohl pustit na videu zápas, který viděla celá republika v rámci skvělého projektu České televize. Po tom marně touží i fotbalisté z vyšších soutěží. Ale to představení pro vás nedopadlo nějak slavně. Protivín vás sfoukl jak vítr pastoušku. Určitě jste si to prohlížel znovu. Odhalil byste nějaké chyby, kterých jste se mohli, nebo spíš měli vyvarovat? Určitě vás před soupeřem trenér Cipro varoval.
Nemyslím, že by to bylo zase až tak jednoznačné. Byli jsme více na balonu, akorát jsme hráli jen po vápno, protože Protivín skvěle bránil a všichni hráči se vraceli za balon, tak jak měli. Nám hořela obrana, jako poslední tři až čtyři utkání. Neříkám, že jsme byli v útoku nějací slavní, to určitě ne, ale s obrannou činností máme poslední týdny, možná měsíce, problémy. Trenér nás varuje vždycky, abychom nedostávali brzy góly, ale to se nám bohužel v posledních kolech nedařilo. Jinak takový projekt jen vítám a určitě je to skvělý pro nás pro hráče, zahrát si před obrazovkou a zažít, to, co zažívají kluci v lize.

Jak jsem tak stačil sledovat, dostával jste tam dost naloženo. Ten zápas vás musel dost bolet, záběry kamer byly dost výmluvné.
To je pravda, byl jsem okopaný hodně, ale co. Nejsem zrovna z těch, co by brečeli, kdykoli se jich někdo dotkne nebo podobně. Fotbal bolí a tak to je a bude.

Ale na druhou stranu, asi opravdu platí, že všechno špatné je pro něco dobré. V dalším kole proti Dražicím jste byli k nepoznání. Zase se objevila chuť do hry a dynamika, která v Protivíně jaksi chyběla. Tam jste poněkud zaostávali, tedy podle mého názoru.
Proti Dražicím jsme si v šatně řekli, že prostě musíme bodovat, že ze sebe musíme sundat tu deku, co na sobě máme, naštěstí se to povedlo. Také se udělalo pár změn v sestavě, aby si nikdo nemyslel, že má místo v sestavě jisté. A to si myslím, že udělalo jen a jen dobře.

Tenhle týden máte v soutěži nabitý. Ve čtvrtek přivítáte Katovice, kterým se znovu začíná dařit, a v sobotu vás čeká možná ještě těžší facha na půdě rivala z Olešníka. Může se projevit i fyzička. Na druhou stranu, v derby, kdy se všichni znáte, to možná platit nebude. Zlomte vaz.
Chceme proti Katovicím i proti Olešníku bodovat. Kádr na to máme, takže bysme tímto anglickým týdnem chtěli urvat co nejvíce bodů. Myslím, že fyzičku na to máme, a pokud budeme předvádět zlepšenou hru jako teď, body můžeme sbírat.

Napsal(a) Milan Šíma | Foto Jan Škrle