Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Jednou to muselo přijít, radoval se Petr Janda po vítězství Čížové nad Pískem

 
čtvrtek, 12. října 2017, 10:55

Vypjaté okresní derby mezi Sokolem Čížová a FC Písek v 9. kole ČFL skončilo historicky prvním vítězstvím čížovského nováčka ve třetí nejvyšší soutěži, byť po devadesáti minutách byl stav 1:1 a rozhodovaly penalty. Na strakonickém stadionu Na Sídlišti, kde sokolové přechodně hrají domácí zápasy, byl motorem většiny akcí vítězného celku třicetiletý záložník Petr Janda.

Rodák z Čáslavi, fotbalista se dvěma starty za reprezentační áčko, člen stříbrné dvacítky z MS v Kanadě 2007 a dvojnásobný mistr ligy s pražskou Slavií, který v období 2012 až 2015 působil v turecké lize, se upřímně radoval z úspěchu proti Písku a přestože se svými spoluhráči oslavoval hodně bujaře dvoubodový zisk, našel si chvilku a zodpověděl několik otázek exkluzivně pro Jihočeský fotbal.    

Vyhráli jste po penaltách. Dá se říct, že konec dobrý, všecko dobré?
Všecko dobré ne, jelikož máme v tabulce jen čtyři body, ale je to první vítězství Čížové v ČFL, takže jsme rádi. Navíc to bylo s Pískem před skvělou návštěvou. Už v minulých zápasech bylo vidět zlepšení pod novým trenérem, akorát jsme to nikdy nedotáhli. Konečně máme alespoň ty dva body.

Do zápasu jste šli s vervou, od začátku byli aktivní. Nechtěli jste ponechat nic náhodě?
Určitě. Měli jsme spoustu absencí, zraněných hráčů, nevěděli jsme, jestli budou k dispozici stopeři. Na tréninku se nám zranil nám kapitán Martin Jirouš a bude asi vyřazený do konce podzimu, což je velká smůla. Proto jsme si řekli, že nemáme co ztratit, dáme do toho srdíčko. Potvrdilo se, že derby nemá favorita. Myslím, že jsme byli Písku vyrovnaným soupeřem a nakonec jsme zaslouženě dotáhli alespoň ty penalty.

Vedoucí gól přinesl vašemu týmu velké povzbuzení?
Ve stavu, v jakém se nacházíme, vždycky vedoucí gól dělá hrozně moc. Kdybychom prohrávali, tak morálka jde dolů. Škoda je, že my v každém zápase uděláme triviální chybu a dostáváme z toho góly. Dneska se to přihodilo taky, ale zaplať Pán Bůh za ty dva body.

Ukazovalo se, že soupeř má fyzickou převahu a postupně vás zatlačuje.
Jasně. My trénujeme dvakrát třikrát týdně, Písek pětkrát. Oni mají vlastně profesionální hráče, kteří nechodí do práce. My máme naopak devadesát procent hráčů, kteří musejí chodit do zaměstnání. To musí být někde znát a nejvíc se to projevuje na fyzické připravenosti. Když nám v šedesáté sedmdesáté minutě už docházejí síly, tak soupeř samozřejmě toho využije. Počítali jsme s tím, o to víc jsme se museli zapřít morálně.

Poté, co Písek vyrovnal na 1:1, se aktivita překvapivě vrátila na vaši stranu. Kde se vzal impulz?
My jsme prostě chtěli a říkali jsme, že teď už to musíme zlomit, protože jsme předtím odehráli smolné zápasy a nechtěli to opakovat. Se Štěchovicemi jsme obrátili na 3:2 a potom ze dvou standardek dostali na 3:4. Minulý zápas jsme šli v devadesáté minutě tři na jednoho, ale z protiútoku nám soupeř dal gól. Jednou to vítězství muselo přijít. Jsem rád, že se to povedlo proti Písku před takovým publikem, které nám fandilo. Je to fajn. Jsme nováčci, do příštích zápasů zkusíme znovu bojovat. Nic jiného nám nezbývá. Chceme si užít tuhle soutěž a doufám, že se vyřeší rekonstrukce hřiště v Čížové. Do konce října se to má rozhodnout. Od nové sezony by se mělo hrát na domácím stadionu. Hrát ve Strakonicích nebo v Čížově, to je velký rozdíl. V divizi jsme uhráli na čížovském trávníku devadesát procent bodů.

Cílem je tedy udržet soutěž a potom si ji vychutnat ve skutečném domácím prostředí?
Chtěli bychom to samozřejmě udržet. Budeme bojovat a soustředit se na každý zápas. Když se to nepovede, tak zkusíme vyhrát zase divizi, a jít do ČFL s novým stadionem a hrát doma, ne v azylu.

Vaše slova vybízejí k otázce, jaký je váš osobní vztah k jižním Čechám. Hodláte se usadit?
Pokud jde o smlouvu s čížovským klubem, tak to máme domluvené tak, že se s panem Vávrou sejdeme vždycky po půl roce a znovu to řešíme. Myslím, že zatím je spokojenost na obou stranách. Momentálně studuju vysokou školu v Českých Budějovicích, přítelkyně má chalupu nedaleko Protivína, v týmu máme super partu. Přirostlo mi to tady k srdci. Ze zdravotního hlediska nemůžu trénovat víc, než dvakrát třikrát týdně, a díky tomu, že mi v klubu vycházejí vstříc, tak je to pro mě ideální. Vzhledem ke zdravotnímu stavu je třetí liga moje maximum. Jinak bych samozřejmě chtěl hrát výš.

Napsal(a) Ladislav Lhota | Foto Jan Škrle

Nejčtenější

  • VIDEO: Vzácný postoj Táborských. Nechali si...

  • I. třídy: Lažiště poprvé v čele, Bukovsko...

  • Jednou to muselo přijít, radoval se Petr...

  • KP: Hradecký obrat s Čimelicemi. Želeč dvěma...

Reklama