Netrénuje, přesto rozhoduje. Patrik Basaraba o přímácích, proseccu i slibu, který ho může přijít draho
Proti Strunkovicím jste při výhře 2:1 skóroval z přímého kopu. Měl jste hned jasno, kam míč pošlete, nebo jste se rozhodoval podle postavení zdi a brankáře?
Měl jsem jasno v tom, že chci konečně trefit bránu. To se naštěstí povedlo.
Patří přímé kopy k vašim oblíbeným disciplínám? A kdo další se o ně v Oseku hlásí - musel jste si míč před touhle trefou vybojovat?
Nevím, jestli patří k oblíbeným, ale moc se do zakončení nedostávám, tak se k přímáku z větší vzdálenosti postavím. Jsem na ně určený ještě s Honzou Hochem, který má na starosti přímáky z menší vzdálenosti.
Strunkovice deset minut před koncem snížily na 2:1. Jak moc jste se ještě strachovali o vítězství? Byly to pořádné nervy, nebo jste cítil, že si závěr pohlídáte?
Určitě to byly nervy, ale věřil jsem, že to zvládneme.
Tři kola před koncem podzimu vedete soutěž o šest bodů. V čem je podle vás největší síla současného Oseku? A překvapilo i vás, jak dobře si vedete?
Největší síla je určitě v partě, jakou v kabině máme. To se pak přenáší na hřiště, nikdo nic nevypustí a makáme jeden za druhého. Dále v organizaci hry, v dobré defenzivě celého týmu a také dáváme dost gólů. Překvapení to asi je, nikdo nečekal, že bychom na tom byli v tabulce až takhle dobře.

Před sezonou jste prý slíbil, že při umístění do třetího místa zaplatíte celou dokopnou. Čekal jste, že spoluhráči vezmou vaši motivaci tak vážně? Už si raději odkládáte peníze stranou?
Doufal jsem v to, protože jsem v letní přípravě cítil, že jsme dobře posílili a že ten tým má určitě na víc než v minulé sezoně. Zatím si určitě nic neodkládám, na to je ještě času dost. Sezona je dlouhá, jsme nohama na zemi.
Po minulé sezoně jste údajně uvažoval o konci kariéry. Co vás přesvědčilo pokračovat? Při pohledu na tabulku asi nelitujete...
Nelituji toho ani bez ohledu na pohled do tabulky. Přesvědčila mě manželka, která mě jezdí podporovat na každý zápas, parta, jaká v kabině je, a celkově to, jak klub funguje.
Z kabiny přišlo info, že prý moc netrénujete. Jak to tedy je? Stačí vám k podobným výkonům zkušenosti, nebo máte nějakou tajnou přípravu?
Žádnou tajnou přípravu nemám. Netrénuji vůbec, bohužel to ze zdravotních a pracovních důvodů nezvládám.
Spoluhráči o vás mluví jako o lídrovi kabiny. Jste spíš ten, kdo mužstvo vyhecuje, kdo si vezme slovo v těžší chvíli, nebo kdo se stará o dobrou náladu?
Jsem spíš ten, kdo si vezme slovo, když je potřeba. O dobrou náladu se v kabině starají jiní experti.
A jak zvládáte držet krok s mladšími spoluhráči po zápase u baru? Platí i tam, že zkušenosti dokážou porazit mladické tempo?
Jelikož přes týden moc doma nejsem, do baru s kluky nechodím. Šetřím se na dokopnou a regeneruji u prosecca doma s manželkou.
Ocenění Muž kola znamená také příspěvek do týmové pokladny? Kolik vás povedený víkend nakonec bude stát?
Kolik, to nevím, ale určitě něco ano.
V neděli dopoledne jedete na hřiště druhé Třeboně. Co od souboje prvního s druhým čekáte a s čím byste se vracel spokojený?
Očekávám kvalitní, vyrovnaný a fyzicky náročný zápas. Samozřejmě se chci vracet s vítězstvím, ale uvidíme, jaký bude průběh zápasu. Myslím, že i s bodem bychom byli spokojení.
Při vítězství byste Třeboni odskočili na devět bodů. Jak velkou motivací je možnost takhle výrazně utéct nejbližšímu pronásledovateli?
Motivace to je, ale jsou tam i další týmy, které nám šlapou na paty. Tabulka je až po jedenácté místo bodově hodně našlapaná.
Vyhovuje vám nedělní dopolední výkop, nebo byste si raději přispal? A co bude potřeba, abyste byli od prvních minut pořádně probuzení?
S dopoledním časem já osobně problém nemám. Určitě bude potřeba neponocovat, dobře se vyspat a připravit se na zápas.

IDEÁLNÍ JEDENÁCTKA DVANÁCTÉHO KOLA 5. LIGY
František Říha (Kaplice)
Patrik Basaraba (Osek), Tomáš Bláha (Třeboň), Jaromír Vorel (Protivín), Jakub Pípal (Meteor Tábor)
Dominik Štěch (Strunkovice), Jakub Toth (Olešník), Tomáš Dzietonický (Slavia ČB), Jakub Keclík (Semice)
Lukáš Konečný (Zlatá Koruna), David Lafata (Olešník)
Autor: Redakce | Foto: Jan Škrle