Když měly České Budějovice velká fotbalová derby

Rivalita mezi oběma kluby a fanoušky byla veliká. Ostře sledované souboje v tu dobu dvou nejlepších jihočeských celků se těšily vynikající divácké kulise.

Především to na jaře 1947, které rozhodovalo o tom, kdo se stane vítězem divizní skupiny. Utkání roku sledovalo na Střeleckém ostrově 8 000 fanoušků. Ze šťastné výhry se radovalo hostující SK, které si po výsledku 2:1 otevřelo cestu do baráže. Dva zajistili černobílým Šedivý a Hemelík, smolařem dne byl domácí střelec Smutný, který sice jednou skóroval, ale dvakrát jeho střelu zastavila tyč.

Celek od plynárny uspěl i ve dvojzápase s Nymburkem a pod Černou věží se slavila ligová premiéra. Pravda, jen na rok...

Derby o všechno
Zvlášť pikantní příchuť derby mělo v pozdním podzimu třiapadesátého roku. To už se SK jmenoval Dynamo a Meteor pro změnu Slavoj. A že pánové v tehdejším vedení tělovýchovy i fotbalu neměli dost na věčném nesmyslném přejmenovávání soutěží ještě také rok, co rok rozorávali soutěžní systém. Kdo nepamatuje, neuvěří.

Ale ve zmíněném roce a pak ještě jednou ve druhé lize směl hrát, výkonnost nevýkonnost, pouze jeden zástupce každého kraje. Jejich vítězové měli právo vyzvat dosavadního reprezentanta regionu k souboji o to, kdo si zahraje příští rok ve vyšší soutěži.

V padesátém třetím roce skončilo Dynamo ve druhé lize na osmém místě, ale k boji o druhou ligu jej vyzval krajský přeborník Slavoj České Budějovice.

V nervy drásajících kláních se po dvouzápasové bitvě radoval konkurenční Slavoj. Nejprve vyhrál na domácím hřišti na Střeleckém ostrově před zraky 4 000 diváků 2:1 (góly: Němec, Hajšman - Muzikář) a nezaváhal ani v odvetě u plynárny po výsledku 3:2 (góly: Feigl 2, Hajšman - Muzikář 2).

Dynamo tak vystřídal v celostátní soutěži, ačkoli za normálních okolností se v ní mohli sejít oba dávní soupeři."Gratulujeme soudruhům Slavoje. Vybojovali si postup bojovností, slušnou hrou a přejeme jim hodně úspěchů v dalších bojích. Jistěže budou důstojně reprezentovat celý Jihočeský kraj," psal tisk poplatný své době.

Slavoj si zahrál II. ligu celkem ve čtyřech sezonách a v 50. letech byl jednoznačně nejúspěšnějším fotbalovým klubem pod Černou věží. Pod názvem patronátního podniku Škoda se v cestě za starou slávou vydrápal z I. B třídy až do třetí ligy (1966 - 72), ale to už je jiná kapitola klubu vyznávajícího zelenobílé barvy.